Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výrobní ceny v Německu v únoru meziročně vzrostly o 25,9 procenta

Mnichov
Mnichov
Foto: Pixabay

Výrobní ceny v Německu v únoru meziročně vzrostly o rekordních 25,9 procenta. Rekord prolomily už třetí měsíc po sobě, v lednu jejich růst činil 25 procent. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Nejvíce se zvýšily ceny energií, meziročně o 68 procent. Růst výrobních cen se později zpravidla promítá i do růstu cen pro spotřebitele.

Únorový růst výrobních cen byl nejvýraznější od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly systematicky sledovat. V prosinci výrobní ceny meziročně vzrostly o 24,2 procenta.

Výsledek za únor je přesto nepatrně lepší, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že růst cen výrobců v meziročním srovnání dosáhne 26,2 procenta.

Únorový růst ještě nebere v úvahu dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Proti lednu se výrobní ceny zvýšily o 1,4 procenta, zatímco analytici počítali s růstem o 1,7 procenta.

Pokud by se nebral v úvahu růst cen energií, pak se výrobní ceny v únoru meziročně zvýšily o 12,4 procenta.

Co se energií samotných týče, v tomto segmentu se nejvíce zvýšily nálady na distribuci zemního plynu. Jejich meziroční růst dosáhl 125,4 procenta. Náklady na elektřinu vzrostly o 66,5 procenta.

Statistický úřad na začátku března informoval, že tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu po lednovém zpomalení na 4,9 procenta v únoru zrychlilo. Míra inflace tak vystoupila na 5,1 procenta.

Témata:  Německo

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:07

Viceprezident Transněftu vypadl z okna. Jde o další podezřelé úmrtí

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.