Zimní a letní čas ztrácí smysl? Změna času má citelné ekonomické dopady

Změna času byla zavedena za účelem úspory energie – konkrétně snížení spotřeby elektrické energie v podvečerních hodinách. První záznamy o sezónním posunu času pocházejí z období první světové války, kdy se různé státy snažily optimalizovat energetické zdroje. Idea se znovu dostala do popředí během ropné krize v 70. letech minulého století, kdy šlo především o snížení závislosti na drahých a nedostatkových energetických surovinách. S pokračujícími klimatickými změnami, rostoucími náklady na energii a přechodem k udržitelným zdrojům se otázka střídání času opět stává relevantní.

Jedním z hlavních argumentů pro střídání času bylo vždy snížení spotřeby energie. Avšak se změnou energetických zvyklostí a technologických pokroků, například s příchodem LED osvětlení, se tento efekt zmenšil. Studie z USA i Evropy ukazují, že úspora je dnes minimální – pohybuje se okolo 0,3 % až 1 % celkové spotřeby energie. Naopak některé studie, včetně těch v Austrálii, odhalily, že letní čas může vést k mírnému nárůstu spotřeby energie kvůli vyšší poptávce po klimatizaci, zejména v oblastech s teplým podnebím.

Ekonomové odhadují, že výhody střídání času ve spotřebě energie klesly natolik, že v současnosti už neospravedlňují ekonomické a společenské náklady na změnu času.

Podle průzkumů mezi zaměstnanci i zaměstnavateli může střídání času ovlivnit produktivitu práce. Po přechodu na letní čas dochází ke zkrácení spánku, což ovlivňuje koncentraci, výkon a zvyšuje riziko pracovních chyb, úrazů či nehod. Výzkumy ukazují, že po přechodu na letní čas se produktivita snižuje a ekonomika utrpí krátkodobé ztráty. V důsledku toho dochází k nárůstu pracovních chyb a vyšší absenci zaměstnanců, což může znamenat snížení efektivity až o 2–5 % v prvních dnech po změně času.

I když krátkodobý pokles produktivity bývá mírný, kumulované efekty dvakrát ročně mohou mít dopad na roční hospodářské výsledky. Podniky ztrácejí nejen čas a výkonnost zaměstnanců, ale také musí vynaložit prostředky na zvládání následků snížené produktivity, což vytváří další náklady.

Zdraví obyvatel má významný dopad na ekonomiku, zejména z hlediska produktivity a zdravotních nákladů. Po změně času se mnoha lidem naruší spánkový rytmus a zvyšuje se riziko zdravotních problémů, jako jsou deprese, úzkost, poruchy spánku či problémy s kardiovaskulárním systémem. Zdravotní komplikace, které mohou vyústit až ve snížení pracovní schopnosti, vedou k vyššímu využívání zdravotních služeb, což znamená nárůst nákladů ve zdravotnictví a nižší efektivitu pracovního trhu.

Ekonomická ztráta plynoucí ze zdravotních důsledků střídání času se projevuje také ve zvýšeném počtu nemocenských dnů, zejména v odvětvích, kde je nutná vysoká míra koncentrace (například ve strojírenství nebo dopravě). Podle studie Americké akademie spánkové medicíny má sezónní posun času přímou korelaci s nárůstem rizika srdečního infarktu a nehod na silnicích o 6 % až 10 % v týdnu po změně času.

Na trhu práce se změna času odráží v přístupu zaměstnanců a způsobu, jakým plánují svůj den. Firmy s pružnou pracovní dobou si částečně mohou poradit s poklesem produktivity. Zaměstnanci s fixní pracovní dobou jsou ale zasaženi změnou času intenzivněji. Studie ukazují, že řada zaměstnanců po posunu času žádá o možnost dočasně pracovat z domova, což je pro zaměstnavatele další komplikace.

Také spotřebitelské chování může být po změně času ovlivněno. Po přechodu na letní čas lidé obvykle tráví více času venku a v důsledku toho může dojít ke zvýšení útrat ve volnočasovém sektoru, jako jsou restaurace a obchody. Naopak s posunem zpět na zimní čas je tento trend oslabený, a proto je výhodnější pro obchodníky udržovat stálejší cyklus času.

Další významnou kategorií nákladů spojenou s posunem času jsou organizační a administrativní náklady. Veškeré systémy závislé na přesném čase, od finančních trhů po dopravu a logistiku, musejí projít úpravami, což představuje další náklady. V odvětví dopravy a komunikace se jedná o změny v časových plánech a harmonogramech, které si vyžadují plánování a koordinaci s partnery v různých časových pásmech. Finanční trhy také čelí riziku při sezónním posunu času, jelikož harmonogramy transakcí a obchodování musí být dočasně změněny.

Různé ekonomiky zaujímají k otázce střídání času rozdílné postoje. Některé státy, jako například Rusko, se rozhodly zrušit střídání času z důvodu minimalizace zdravotních a ekonomických dopadů. Evropská unie se od roku 2018 věnuje diskusi o možném zrušení změny času, ale prozatím nedospěla ke konsenzu. Zastánci střídání času argumentují pozitivním vlivem na volnočasové aktivity a mírným přínosem pro sektory, které profitují z delšího dne během letního období.

Z ekonomického hlediska přináší střídání času pouze malé energetické úspory, ale způsobuje různé nepříznivé dopady na produktivitu, zdraví obyvatel a trh práce. Na základě dostupných údajů je patrné, že sezónní změna času se ekonomicky nemusí vyplácet, zejména pokud se vezme v úvahu dopad na zdraví a produktivitu. Vzhledem k moderním technologiím a změnám v pracovních podmínkách se postupně přiklání k názoru, že fixní časové pásmo, které zruší nutnost posunů, může ekonomiku stabilizovat a zmírnit negativní dopady na zdraví a produktivitu obyvatelstva.

Témata:  změna času