Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.
"Je zřejmé, že za dané situace, se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat," uvedl Rusnok minulou středu po oznámení o zvýšení sazeb. Dnes na dotaz ČRo, jak výrazný posun to znamená, odpověděl, že neočekává, že by ČNB šla se sazbami nad pět procent. "To si myslím, že je prakticky vyloučeno," řekl. "To je vyloučeno v tomto cyklu, čili myslím tím rok 2022. Zatím bych nechtěl předjímat nějakou dalekou budoucnost, ale myslím, že i tam je to téměř vyloučeno," dodal.
"Je to dosti pravděpodobné. Jak razantní bude, uvidíme," řekl Rusnok k možnosti zvýšení sazeb na měnovém jednání na začátku příštího února. Poznamenal, že rada tou dobou už bude mít novou prognózu. Nedomnívá se, že by ČNB zvyšovala sazby jedním krokem.
Nedomnívá se také, že by se bankovní rada unáhlila s prosincovým zvyšováním sazeb. Průběžné aktualizované údaje podle něj ukazují, že vyšší inflace bude setrvávat i po většinu příštího roku.
Vysoká inflace podle něj bude panovat hlavně v prvních měsících roku. "Ta měsíční čísla budou mimořádně vysoká,“ podotkl. Ceny podle něj porostou mezi sedmi a osmi procenty v únoru, březnu a možná i v dubnu, protože v té době do údajů o inflaci vstoupí růst cen energií. Vliv bude mít také nedostatek lidí na trhu práce. "U nás je totálně vyluxovaný trh práce,“ uvedl.
Pravděpodobnost, že by inflace překročila deset procent, je podle něj nízká, ale nedá se vyloučit. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli se podle Rusnoka bude možné dostat až v prvním pololetí roku 2023.
ČNB také na konci listopadu zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.
Rusnok řekl, že podle odhadu ČNB by samotná tato opatření snížila poptávku po hypotékách o deset až 15 procent. V kombinaci s růstem úrokových sazeb pak bankéři podle něj odhadují, že trh nových hypoték v příštím roce klesne asi o 20 až 30 procent. Rusnok sám odhaduje, že pro další zpřísňování limitů u hypoték již nebude důvod.
