reklama

 Jak uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa, jde o určité situace, kdy kupující nemá možnost objektivně zjistit, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a nabývá nemovitost v dobré víře.

Soud dnes konkrétně rozhodl ve prospěch stěžovatelky, která v roce 2007 koupila nemovitost, aniž by tušila, že má více vlastníků.

Danou nemovitost už v roce 1995 koupilo neformálně utvořené sdružení složené z právnické a fyzické osoby, a to ze společných peněz, v katastru nemovitostí ale byla zapsaná jen právnická osoba. O deset let později sdružení ukončilo činnost a nemovitost prodalo. V roce 2009 se pak ale fyzická osoba bývalého sdružení začala domáhat určení vlastnického práva, že i ona je spoluvlastníkem nemovitosti.

Okresní soud dal fyzické osobě zapravdu, ale krajský soud dal zapravdu stěžovatelce. Nejvyšší soud se poté přiklonil na stranu fyzické osoby. Podle jeho rozsudku jen dobrá víra nabyvatele ke vzniku vlastnického práva nestačí a vlastnické právo nelze nabýt od nevlastníka.

"Stěžovatelka za žádných okolností nemohla tušit, že stav neodpovídá skutečnosti. V katastru nemovitostí nebyla ani zmínka, že vlastníkem není pouze právnická osoba, neexistovala žádné indicie, že by to mělo být jinak," uvedl soudce zpravodaj Jirsa.