Koho nejvíce Češi oceňují? Putin i Merkelová propadli

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Průzkum proběhl těsně před hlasováním Velké Británie o členství v Evropské unii, tudíž bez znalosti výsledků brexitu. 

Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor více než dvě třetiny občanů naší země. Oproti předchozímu průzkumu v prosinci 2015 je sice tento podíl mírně nižší (o 6 procentních bodů), jeho vedoucí pozici to však nezměnilo. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti stále významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).

Třípětinová většina dotázaných v červnovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Více než polovinu pozitivních hodnocení získal prezident Barack Obama. Nerozhodně dopadá francouzský prezident Francois Hollande. Vladimír Putin a hlavně německá kancléřka Angela Merkelová jsou hodnoceni negativně. Sledujeme-li změny popularity těchto osobností od posledního průzkumu v prosinci 2015, vidíme mírný pokles u D. Camerona a V. Putina, významnější u F. Hollanda a pokračující zhoršování názoru na A. Merkelovou. Pozice B. Obamy je podobná jako na konci roku 2015.

Ruského prezidenta Putina hodnotí muži příznivěji než ženy (37 %, resp. 28 % pozitivních hodnocení), dále lidé starší 60 let (39 %) a osoby se základním vzděláním (41 %) nebo vyučení (35 %). 

V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V průzkumu v říjnu 2013 Angelu Merkelovou dobře hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. V souvislosti s uprchlickou krizí se její hodnocení výrazně zhoršilo. V aktuálním výzkumu pozorujeme pokračující pokles příznivých hodnocení spíše v nižších vzdělanostních skupinách.

Ani v hodnocení B. Obamy, D. Camerona a F. Hollanda nejsou významné rozdíly v závislosti na sociodemografických charakteristikách, pouze lidé vzdělanější častěji britského premiéra a francouzského prezidenta znají.

Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci TOP 09 a KDU-ČSL.

Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. Maďarského premiéra V. Orbána nezná třetina dotázaných, mezi ostatními převažují pozitivní hodnocení, jejichž podíl je stejný jako v minulém průzkumu. Rovněž hodnocení slovenského premiéra je téměř stejné jako na konci roku 2015. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním je vyšší podíl nepříznivých názorů na Roberta Fica, přesto i mezi nimi pozitivní postoje převažují.

Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Roberta Fica oceňují nejčastěji příznivci KSČM, ale také stoupenci vládních stran. V názoru na Viktora Orbána se liší pouze sympatizanti TOP 09, mezi nimiž je podíl pozitivních názoru na maďarského premiéra významně nižší.

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (40 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (19 % pozitivních názorů vs. 41 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise nezměnila, jen mírně se zvýšil podíl příznivých hodnocení (o 3 procentní body). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).

Témata:  Vladimír Putin,  Angela Merkelová,  průzkumy