Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Evropě útočí osamělí vlci. Expert promluvil o jejich cílech

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Praha - V poslední době čelila Evropa teroristickým útokům, které vyvolaly mnoho otázek ohledně bezpečnosti a připravenosti evropských států. Jaký je ale cíl teroristických útoků a jak by se mohla změnit jejich podoba?

Teroristická organizace Islámský stát (IS) chce podle odborníka na extremismus a násilí ve střední Evropě profesora Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vytvořit silné a stabilní militantní podhoubí v islamistických komunitách v Evropě.

"Útoky jednotlivců jsou podněcovány mediální mašinérií IS, vyvolávají v evropské veřejnosti atmosféru strachu a současně inspirují další a další následovníky, kteří se mohou stát v očích svých souvěrců hrdiny," vysvětlil Miroslav Mareš.

Podle analytika Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany Mgr. Lukáše Dyčky není cílem teroristických útoků způsobit co největší škody a ztráty na životech, ale hlavně medializovat své činy a poslat tak zprávu svým členům a příznivcům. To je také jedním z důvodů, proč jsou zatím terčem evropské země, jako je Německo, Belgie nebo Francie.

Teroristé operují v malých skupinách kvůli utajení a zvýšení efektivity. Menší množství lidí operuje v pozadí a několik dalších útok provádí. Podle Dyčky se množství útoků zvyšuje z několika důvodů, jedním z nich je to, že se IS daří hůře v Sýrii a Iráku a snaží se proto přitáhnout pozornost jiným způsobem. Dalším důvodem je rychlá a masivní medializace teroristických činů v evropských zemích.

Pokud by se vytvořilo skutečně silné hnutí, mohlo by podle Mareše přejít od činů jednotlivců a malých buněk k organizovanějším formám. "Paramilitární islámské skupiny by pak vykonávaly moc na svých šária územích a podnikaly větší teroristické útoky proti západním cílům," popsal Mareš.

Protože zatím "osamělí vlci" a malé buňky útočí tam, kde to znají, tedy v místě jejich bydliště, vidí Mareš riziko v rozrůstání se muslimských komunit s extrémistickými tendencemi. Evropa by podle něj měla na zvyšující se teroristickou hrozbu reagovat několika způsoby, jako je razantnější vyžadování evropských západních liberálních hodnot a výraznější monitoring islámských komunit. Podle Mareše by se také měly zpřísnit tresty za podporu a uskutečňování teroristických aktivit. Situaci by mohlo zlepšit také omezení migrace a důslednější navracení imigrantů do zemí jejich původu.

Významně by také podle Dyčky pomohlo vychovávat společnost, aby vůči útokům nereagovala příliš emotivně. Všem útokům se zabránit nedá a pokud by vyvolávaly méně výrazné emoce a mediální odezvu, byly by pro teroristy méně atraktivní.

Témata:  terorismus Islámský stát

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 4:00

Zimní počasí o podzimních prázdninách. Předpověď na pondělí mluví jasně

Dětem dnes sice pokračují pětidenní podzimní prázdniny, ale počasí bude místy spíše zimní. Navzdory tomu, že je teprve konec října. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může na horách napadnout až 20 centimetrů sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.