Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inkluze velké škody nenapáchá? Přesun dětí s handicapem do běžných ZŠ nenastane

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Novela školského zákona bezprostředně po 1. září velké změny podle všeho nepřinese a hromadný přesun handicapovaných dětí do běžných škol nenastane.

Nárok na vzdělávání se zdravými vrstevníky mají handicapované děti od roku 2005. U většiny druhů postižení tak řada z nich chodí do běžných škol již nyní. Výjimkou jsou jen děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávají převážně odděleně.

Podle výsledků zápisů do 1. tříd míří do běžných a speciálních základních škol přibližně stejné počty dětí jako v předchozích letech. Minimum rodičů také požádalo o přesun svého dítěte z praktické školy, kde se učí zejména děti s lehkým mentálním postižením, do běžné ZŠ. Kraje odhadují, že se v celé republice přesunou asi dvě stovky z přibližně 18.000 žáků, které je navštěvují.

Novela financování podpůrných opatření definuje jako nárokové, takže školy by měly peníze dostávat ze státního rozpočtu. Klíčová budou doporučení vystavená školskými poradenskými zařízeními.

Doporučení podle nového systému začnou poradny vydávat po 1. září. Bude následovat dvouleté přechodné období, kdy budou ještě platit i současná doporučení. Děti se budou vyšetřovat postupně. Například asistenti pedagoga tak budou ve školách od září financováni dvěma různými způsoby. Vedle nárokového financování bude dál existovat současný systém, kdy školy žádají o peníze kraje nebo mohou žádat o dotaci ministerstvo školství.

Vedení ministerstva je přesvědčeno, že peněz na asistenty a další podporu bude dost. Již v lednu poslalo krajům 500 milionů korun na mzdy asistentů a dalších 28 milionů na nákup učebnic a kompenzačních pomůcek.

Témata:  postižené děti školství

Související

Aktuálně se děje

13. března 2026 14:01

12. března 2026 18:23

Ombudsman Křeček pomohl matce, které zbývalo 2500 korun na měsíční výdaje

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy