Praha - Kontroverzní historik Ernst Nolte ve svém slavném textu vydaném v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že bez sovětských gulagů by nebylo německých koncentračních táborů a že Hitlerova politika vznikala v obavě z bolševické nadvlády. Podle odborníků se ale touto myšlenkou dnes už skoro nikdo nezabývá.
"Diskuse vznikla na základě jeho článku a knihy Evropská občanská válka 1917-1945 s podtitulem Nacionální socialismus a bolševismus, a to byla příčina té hlavní diskuse. Dnes je podle mého názoru důvod toho, jak vnímáme Nolteho, někde úplně jinde. Tyto jeho teze neobstojí a neobstály, ale to není podstata jeho přínosu," prozradil Českému rozhlasu politolog Rudolf Kučera.
Politolog z Ústavu mezinárodních vztahů Pavel Barša tvrdí, že v historické vědě se jen málokdy podaří něco jistě vyvrátit, protože historické události nelze opakovat. "Teze o příčinné souvislosti, o tom že německý národní socialismus byl zapříčiněn bolševismem, už dnes málokdo obhajuje. Na začátku to byla okrajová teze, potom získala větší podporu v rámci diskuse. Dnes spíš existuje názor, že obě ta hnutí byla jakýmsi výhonkem první světové války," vysvětluje.
Na Nolteho se snášela i kritika, terá tvrdila, že že relativizoval hrůzy holocaustu. To ale bylo podle Rudolfa Kučery nezasloužené. "On nikdy nepopíral hrůzy holocaustu. V čem se dnes historici oproti němu odlišují, je, že holocaust je singulární jev, jedinečná inkarnace zla. Měla svoje příčiny, těmi se historici zabývají. – Obecně řečeno, konstruování jakékoliv kauzality je v dějinách velmi pochybné," tvrdí.
"Protože je to spojeno s politikou a s tím, jak se definují ideologické proudy, pravice a levice, tak je srovnání fašismu, nacismu a komunismu pořád aktuální, obzvlášť v postkomunistických zemích. Jak se Německo vyrovnávalo s nacistickou minulostí a často tam ze strany levice docházelo k démonizaci hitlerovského režimu, tak analogicky: jak se postkomunistické země vyrovnávají s komunistickou minulostí, tak pravice má zase sklon démonizovat komunistický režim a získávat tím ideologické body," nastívil současnou situaci Barša.
"Já to takhle úplně nevidím, spíš si myslím, že v některých východoevropských a středoevropských zemích je to, co se tu dnes říká a bádá o komunismu, výsledek toho, že tu komunismus v různé podobě zůstává. My jsme se neosvobodili z komunismu, proto je tu to téma znovu nastolováno. To není démonizace, ale snaha ukázat, v čem dodnes komunismus ovlivňuje naši přítomnost," reaguje Kučera.
Témata: komunismus, Adolf Hitler
Související
6. května 2021 22:06
23. září 2020 11:13
27. června 2020 20:52
27. června 2020 13:13
26. června 2020 13:54
