Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč vznikají koalice proti ANO? Bělobrádek prozradil víc

Pavel Bělobrádek /KDU-ČSL/, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Pavel Bělobrádek /KDU-ČSL/, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Ke vzniku krajských koalic bez hnutí ANO mohlo přispět i to, že předseda ANO Andrej Babiš před volbami ostatní strany urážel. Novinářům to dnes řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Ohradil se také proti obvinění prezidenta Miloše Zemana, že by tvorba koalic bez vítězného ANO byla zradou na voličích.

"Naši členové z krajů jsou velmi rozhořčeni, protože to vypadá, jako by všechny politické strany tradiční jenom kradly a loupily a byly neschopné hospodařit, přitom to není pravda. To se samozřejmě mnohých politiků velmi dotklo," řekl Bělobrádek. "Já myslím, že i tohle mohlo hrát určitou roli při tom vyjednávání," doplnil.

Podle Bělobrádka za KDU-ČSL často kandidovali lidé, kteří v minulosti bojovali proti nehospodárnosti krajů. Naopak na kandidátkách ANO podle něj byli lidé, kteří s dřívějšími krajskými reprezentacemi v době jejich neprůhledného hospodaření spolupracovali.

Předseda lidovců se také ohradil proti Zemanovu nařčení ze zrady na voličích. Podle něj vznik koalic, v nichž není vítěz voleb, k politice patří a KDU-ČSL takto skončila v opozici v mnoha případech na komunální úrovni.

Témata:  Pavel Bělobrádek Hnutí ANO koalice

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 14:53

Tohle nikdo nevěděl. Na návrat Laďky Něrgešové do vysílání dohlížela odbornice

Výjimečnou událostí tohoto týdne na televizních obrazovkách byl pondělní návrat Laďky Něrgešové k moderování pořadu ShowTime na stanici CNN Prima News. Jednoduchý nebyl nejen pro samotnou moderátorku, ale i pro její spolupracovníky. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.