Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kauza nejmenovaného profesora Ošťádala jde před Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Kauza nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem míří k Nejvyššímu správnímu soud. Univerzita Karlova i akademik k němu podali kasační stížnosti proti negativnímu rozhodnutí o svých žalobách ze strany Městského soudu v Praze.

Univerzita mimo jiné odmítá výklad soudu, že dopis prezidenta Miloše Zemana ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) je rozhodnutím o nejmenování tří kandidátů profesorem. Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické.

Dopis byl důvodem, proč soud 21. září zamítl Ošťádalovu žalobu na nečinnost prezidenta. Konstatoval, že Zeman ohledně nejmenování fyzika profesorem touto formou fakticky rozhodl.

"Dopis odkazující na údajná minulá rozhodnutí nelze považovat za rozhodnutí správního orgánu/prezidenta," uvedla UK v tiskové zprávě. Poukázala také na to, že ústava vyžaduje k platnosti rozhodnutí prezidenta vždy spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. V lednovému dopisu chyběl.

Univerzita i Ošťádal pak podali správní žalobu proti obsahu dopisu prezidenta, tedy rozhodnutí o nejmenování. Městský soud v Praze ji obratem odmítl, protože byla podána pozdě. Tento postup považuje univerzita za nezákonný.

Témata:  Nejvyšší správní soud (NSS) Miloš Zeman Ivan Ošťádal

Související

Aktuálně se děje

25. července 2025 20:55

Legendární tanečník Michael Flatley chce kandidovat na prezidenta

Michael Flatley, světoznámý tanečník známý z show Riverdance a dalších scénických projektů, plánuje vstup do politického života. Podle informací, které zazněly v pátek u dublinského vrchního soudu, se tento irsko-americký umělec hodlá ucházet o post prezidenta Irska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.