reklama

Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Národní soud v Československu označil po druhé světové válce v roce 1947 Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007, náhradu za odňatý majetek ale dědicové dosud nevysoudili.

Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.

Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout.