Brno - Koncem října obdržel Ústavní soud stížnost pěti dědiců podnikatele Antonína Bati, kteří od českého státu žádali 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek.
Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Národní soud v Československu označil po druhé světové válce v roce 1947 Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007, náhradu za odňatý majetek ale dědicové dosud nevysoudili.
Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.
Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout.
Témata: Baťa, Ústavní soud ČR, restituce
Související
21. února 2018 16:57
6. dubna 2017 12:55
