Brno - Dědicové Jana Antonína Bati, kteří od českého státu neúspěšně žádali 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek, neuspěli ani se stížností k Ústavnímu soudu (ÚS).
Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel.
Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny. Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007.
Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.
Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty.
Témata: Baťa, restituce, Ústavní soud ČR
Související
21. února 2018 16:57
23. března 2017 10:35
14. listopadu 2016 10:41
