O jeho zařazení dnes rozhodla horní komora. Senátoři schválili také začlenění Jiřího Voseckého (SLK) do komise pro rozvoj venkova a bývalého senátora ODS Petra Bratského do komise pro sdělovací prostředky. Členy ústavní komise je například bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).
"Je předčasné říkat, co se nepodařilo. Některé věci jsou rozběhnuté. Mrzelo by mě, kdyby se neschválil zákon o ombudsmanovi, nedotáhl se výkup vepřína v Letech či legislativní proces novely Ústavy a zákona o NKÚ o kontrole veřejných financí," řekl už v pondělí Dienstbier. S výtkou, že voliči nerozumějí jeho pojetí lidských práv a že hájil zájmy jen vybraných skupin, nesouhlasí. Zmínil své návrhy pro vládu, které se týkaly seniorů, dětí, postižených, menšin či žen.
Uvedl, že už při nástupu do funkce věděl, že pro lidskoprávní témata vždy podporu veřejnosti i politiků mít nebude. Přesto návrhy předkládal. "Kdyby se to nezkusilo a neotevírala se debata, pravděpodobně by se nic nezměnilo. Když přimějete lidi - i politiky, aby o tom přemýšleli, můžete dosáhnout změny. Má cenu předkládat i věci, které nemají v daném okamžiku šanci," řekl Dienstbier.
Za ambiciózní označil schválené vládní strategie rovnosti žen a mužů, sociálního začleňování či romské integrace. "Když dojde na konkrétní opatření, ta podpora už není tak zjevná," posteskl si. Vláda sice dokumenty schválila, jejich opatření pak ale v návrhu legislativy vždy nepodpořila. Týká se to třeba čtyřicetiprocentního zastoupení žen. Dienstbier kvóty považuje za dočasné opatření i za "nepříliš šťastný symbol", podle něj se přijímá řada jiných kroků jako flexibilní práce či zvýšení počtu míst ve školkách pro sladění rodiny a zaměstnání.
Potřebu rovnosti a integrace lidí z ghett je podle něj nutné vysvětlovat lidem i politikům. "Je to výhodnější pro všechny. Není to pomoc jen těm, kteří ve vyloučení žijí, ale i ostatním. Problémů se nezbavíme, neodsuneme je na jiný kontinent, buď lidi dokážeme integrovat, nebo se situace bude zhoršovat," uvedl Dienstbier.
