Vojáci budou moci do zahraničí bez souhlasu parlamentu? Vláda zaujala k novele neutrální postoj

Vláda by podle předlohy mohla rozhodnout o vyslání vojáků například k záchraně českých občanů v zahraničí v případě jejich ohrožení. Zmírnění podmínek by usnadnilo třeba taky vyslání jednotek armády do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.

Kabinet měl podle legislativců uvést, že novele by měl předcházet důkladný rozbor nynějšího stavu. Na jeho základě by měl podle podkladů vzniknout vládní návrh úpravy.

Černochová vnímá postoj vlády, byť je zdrženlivý, jako pozitivní signál. Mohl by být podle ní impulzem k tomu, aby zákonodárci nad návrhem našli shodu napříč politickým spektrem. Novela je výsledkem dlouhodobé debaty na půdě Sněmovny, vyjadřovali se k ní zástupci ministerstva obrany i právní kapacity, dodala. "Pevně věřím, že i to bude faktor, který povede k hladkému schválení této novely, a že se podaří ji prosadit ještě do konce aktuálního volebního období," uvedla Černochová v tiskové zprávě.

Stropnický dnes řekl, že by se poslanci měli pokusit novelu projednat v tomto volebním období. "Jde o to, abychom změnili pravidla nastavená před mnoha lety," uvedl. Současná úprava podle něj může omezovat možnost flexibilně zasáhnout. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) i šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes na tiskové konferenci po jednání vlády novelu podpořili, nicméně vyjádřili pochopení pro kritiku toho, zda je vhodné, aby podobný návrh přicházel jako poslanecká iniciativa.

"Navrhovaná úprava umožní státu být lépe připraven a reagovat na krizové situace, které z důvodu zásadní změny bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech mohou přijít velice nečekaně," stojí v důvodové zprávě ústavní novely, kterou podepsali i zástupci TOP 09 a Úsvitu. Hamáček a Stropnický s poukazem na poměrně širokou podporu před časem uvedli, že by mohla projít schvalováním hladce.

 O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.

Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. Stejně jako doposud by vláda musela o misi informovat Sněmovnu a Senát, Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit. Informaci by poslanci a senátoři nemuseli dostat neprodleně, ale bez zbytečného odkladu.

Ministerstvo obrany a dalších sedm ministerstev včetně zahraničí se k ústavní novele postavilo kladně. Ministerstva průmyslu a obchodu a dopravy naopak doporučila záporné stanovisko, připomínky mělo ministerstvo spravedlnosti, pochyby vyjádřilo ministerstvo vnitra. Kabinet měl podle podkladů vnitra doporučit ponechání nynější úpravy o rozhodování o pobytu ozbrojených sil jiných států v Česku. Omezení pravomoci Parlamentu a její přesun na vládu, ač by se jednalo jen o krátkodobé pobyty, by mohlo být s ohledem na historické zkušenosti Česka diskutabilní a možná i nebezpečné, stojí v předběžném stanovisku.

Témata:  vláda,  Armáda České Republiky,  Martin Stropnický