Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Iráčana zajištěného v Česku, který byl následně deportován do vlasti.
V nálezu však poukázal na systémové nedostatky právní úpravy i praxe vyhošťování. Lhůty pro podání žádosti o azyl i pro odvolání proti správnímu vyhoštění označil za neobvykle krátké. První trvá sedm dní, druhá pět dní. Stát také musí podle dnešního nálezu zajistit, aby měl cizinec ve lhůtě pro odvolání přístup ke kvalifikované právní pomoci.
Pokud si cizinec nezjedná právníka sám, měl by osobní kontakt zprostředkovat stát, jinak nelze přistoupit k vyhoštění. Právní pomoc může poskytnout advokát, ale třeba i právník neziskové organizace. Pisatel zamítnuté stížnosti ovšem právníka měl, vyhlášení nálezu se však nezúčastnil.
ÚS zároveň vyjádřil pochybnost, zda ministerstvo vnitra ve všech případech plní svou povinnost nevyhostit člověka, kterému hrozí ve vlasti nebezpečí. Vnitro vydává závazná stanoviska v řízení o správním vyhoštění. Podle ÚS jsou mnohdy paušální, bez náležitého zdůvodnění. Je při tom nutné zohledňovat individuální okolnosti.
"Tento případ jasně poukázal na to, že vůbec nerozhodují individuálně v těch jednotlivých případech, čili že mají připravené jakési jedno rozhodnutí, které používají pro všechny osoby stejně. Takovým způsobem prostě nemohou správní orgány postupovat," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Témata: Ústavní soud ČR, uprchlíci
Související
18. září 2025 13:23
9. července 2025 21:14
9. července 2025 11:06
18. června 2025 10:04
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
