Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina Čechů si stěžuje na cizince. Berou nám práci, říkají

Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Praha - Dvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Ukázal to průzkum agentury STEM.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s proměnou postojů české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců u nás.

Podle posledního průzkumu dvoutřetinová většina občanů (66 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. Třípětinová většina populace (60 %) si myslí, že cizinci berou našim lidem práci. Dvě pětiny lidí (40 %) naopak uznávají, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Do loňského průzkumu byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Zatímco názor na to, že cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil, zůstal na stejné úrovni jako v předchozích dvou průzkumech, míra souhlasu u dvou dalších analyzovaných postojů se snížila. Většinový souhlas s tím, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců a že připravují naše lidi o práci, oslabil o 14, resp. 12 procentních bodů. Přesto s těmito názory stále souhlasí poměrně jasná většina českých občanů.

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání.

U postoje k tomu, zda cizinci „berou" práci českým občanům, došlo navíc oproti minulému průzkumu u vysokoškolsky vzdělaných osob k výraznějšímu poklesu míry souhlasu než v ostatních vzdělanostních skupinách, což konkrétně znamená, že mezi lidmi této vzdělanostní kategorie již převažuje podíl záporných odpovědí nad kladnými.

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou statisticky významné (data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany o práci – 78 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně). Mezi zaměstnanci jsou však mírně odlišné názory. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší mezi dělníky a úředníky, naopak nižší u řídících, odborných a provozních pracovníků.

V profilu podle politické orientace lze pozorovat, že lidé pravicově orientovaní mají příznivější názory na zaměstnávání cizinců u nás: méně často zastávají názor, že u nás cizinců pracuje příliš mnoho a že berou našim lidem práci.

Témata:  průzkumy cizinci zaměstnání

Související

Aktuálně se děje

18. září 2025 14:07

Šokující proměna Evy Burešové. Všechno je možné, vzkazuje fanouškům

Evě Burešové se podařilo překvapit své fanoušky dosud nevídaným způsobem. Populární herečka a zpěvačka a partnerka kuchaře Přemka Forejta odhalila svou novou image. Změna snad už nemohla být výraznější. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Otevírání obálky s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka

Mimořádná zpráva

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.