Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak rozdělovat důchody? Češi se neshodnou, ukázal průzkum

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí.

Respondentům byly předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení vyjadřujících obecné postoje k různým charakteristikám důchodového systému, k nimž dotázaní vyjadřovali postoj prostřednictvím pětibodové škály, kde bod 1 znamenal ztotožnění se s prvním z dvojice proti sobě stojících výroků a bod 5 naopak představoval úplný příklon k výroku druhému.

Jednotlivá tvrzení se přitom týkala rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.

V případě první dvojice výroků, které proti sobě staví princip solidarity a zásluhovosti důchodového systému, je česká společnost značně rozpolcená. Názor, že důchodový systém má být založen na solidaritě, to znamená, že výše důchodů těch, co přispívají více a těch, co přispívají méně, se příliš neliší, v současnosti zastává přibližně třetina občanů (33 %). Pro princip zásluhovosti, tedy pro výrok, že důchodový systém má být založen na výkonu každého jednotlivce, to znamená, že výše jeho důchodu se zcela odvíjí od výše jeho příspěvku do systému, se rovněž vyslovila zhruba třetina dotázaných (34 %) lidí. Srovnatelná část respondentů (31 %) se pak v tomto ohledu ve svých názorech pohybuje uprostřed, informuje soc.cas.cz.

Přesvědčení o tom, že by důchodový systém měl být založen především na solidaritě je častější mezi lidmi se základním vzděláním, dotázanými staršími 60 let, respondenty, kteří na škále politické orientace hlásí k levici, a důchodci.

Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace výrazně přiklání k odpovědnosti státu. Více než polovina (54 %) se kloní k odpovědnosti státu, zhruba třetina (34 %) volí střed mezi státem a jednotlivcem. Pouze zhruba desetina (11 %) si myslí, že se o své finanční zajištění v důchodu mají starat občané sami.

Přesvědčení o tom, že se o finanční zabezpečení v důchodu má postarat stát, roste spolu s klesajícím vzděláním, s posunem na škále politické orientace od pravice k levici a od dobré životní úrovně k špatné. Názor, že finanční zabezpečení v důchodu je věcí státu, je rovněž častější mezi lidmi staršími 60 let a důchodci.

Přibližně pouze každý šestý respondent (16 %) si myslí, že sooučasný důchodový systém spravedlivý je, více než dvě pětiny (43 %) respondentů se však přiklánějí k opačnému názoru. Téměř dvě pětiny (39 %) veřejnosti si myslí, že je spravedlivý tak napůl.

Témata:  důchody průzkumy Češi

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 19:41

Češi na MS v hokeji podruhé zaváhali. Norové rozhodli už v první třetině

Čeští hokejoví reprezentanti na probíhajícím světovém šampionátu ve Švýcarsku předvedli další nečekaný výkon. Po Slovincích, s nimiž poprvé v historii na MS letos prohráli, a Italech, se kterými se český tým trápil dvě třetiny, aby nakonec přeci jen vyhráli 3:1, si na svěřence kouče Radima Rulíka vyšlápli v rámci skupiny B i Norové. Češi se v tomto zápase prakticky nedostali do souvislejšího tlaku a k něčemu významnému v norském brankovišti. Seveřané tak zaslouženě a především bez větších problémů dospěli k prvnímu vítězství nad Českem na MS po 16 letech, konkrétně k vítězství 4:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy