Herman varuje: Naše země je za zenitem, před branami Evropy stojí velké množství lidí. Co bude dál?

Herman připomíná, že Evropa je staletí srostlá entita. „Evropské dědictví je dědictvím sounáležitosti. Poté, co evropskou sounáležitost zničil Napoleon Bonaparte, tady ten projekt úplně nebyl. Bylo tu Bismarckovo Německo, první světová válka, druhá světová válka, která dokonala dílo zkázy. A v té době se opět objevili politici, s hrdostí říkám, že křesťanskodemokratičtí, kteří se vrátili k původní sounáležitosti," vysvětluje v rozhovoru pro Týden. 

Právě tato situace podle něj dospěla až k Evropské unii. „To, že je Evropa dohromady, že je nějakým celkem, to k ní patří. Tady je třeba hledat inspirace. Nejde jen o hospodářskou otázku, i když je velmi důležitá. Ale díky tomuto projektu tu sedmdesát let – s výjimkou Balkánu – nebyla válka. Za svými hranicemi nemáme žádného nepřítele. Situace se obrovsky změnila za dobu jednoho lidského života. A to díky tomuto jedinečnému projektu evropského sjednocování. Je třeba, abychom si zachovali identitu, ale jasně si definovali priority společných zájmů. Obranu, hospodářství, volný obchod, volný pohyb osob, vládu práva a odpovědnosti. Svoboda se nesmí zaměňovat s anarchií," varuje ministr kultury.

Někteří historici dnes EU přirovnávají k římské říši před jejím rozpadem. S tím ministr částečně souhlasí. „Jsem přesvědčen, že historie Římské říše je velmi inspirativní," přiznává a připomíná, že svět antiky neodolal v konkurenci s „barbarskými" národy Evropy. „Ale nekonal se konec světa. Lidé tehdy byli schopni postavit mezi kulturami most. Jsem přesvědčen, že stejně jako tehdy i dnes může být jediným mostem křesťanská kultura. Neztratit svou kulturní identitu, ale dokázat se otevřít novým impulsům," uvedl.

„My jsme teď těmi privilegovanými držiteli pasu římské říše. Ale za těmi branami je velké množství lidí, kteří chtějí dovnitř. Je to otázka našeho rozhodnutí. Nějakou dobu asi ještě můžeme zvyšovat hradby a kvalitu našich zbraní. Ale naše civilizace je za zenitem, ani jedna evropská země není nad hranicí přežitelnosti. Budeme-li pokračovat tímto způsobem, ti za branami je dříve nebo později prolomí. A vůbec se s námi nebudou bavit, jestli chceme nějakou symbiózu. Brutálně řečeno: vezmou si, co budou chtít," myslí si Herman.

A Evropa by se podle něj měla zachovat stejně jako Řím. „Budeme schopni předat to podstatné z naší civilizace a pozvat za hradby ty, kteří jsou kompatibilní s našimi hodnotami. A kteří na ty brány pořád ještě klepou, neprolamují je, a říkají: „Haló, my máme zájem." Jestliže my nastavíme pravidla, protože jsme tady doma, máme šanci se spolupodílet na budoucnosti Evropy. Pro celou Evropu je prioritou, aby zůstala Evropou. Jestli budeme schopni své priority stanovit – a diskuse o evropské ústavě o tom moc nesvědčí –, anebo budeme dělat pštrosí politiku a čekat, až ty brány někdo prolomí," nastiňuje s tím, že ta druhá možnost znamená špatnou politiku.

Jeho slova velmi zaujala také amerického novináře Erika Besta, který se jeho rozhovorem zabýval ve svém pravidelném zpravodaji Final Word. „Herman si myslí, že pokud budeme pokračovat současným způsobem, lidé za branami je dříve nebo později prolomí. Vezmou si, co budou chtít, a vůbec se s námi nebudou bavit, jestli chceme nějakou symbiózu. Řešením je podle Hermana pozvat za hradby ty, kteří jsou kompatibilní s našimi hodnotami. Ty, kteří na hradby klepou a neprolamují je. Herman dodal, že jestliže my nastavíme pravidla, protože jsme tady doma, máme šanci se spolupodílet na budoucnosti Evropy. Děkujeme za upřímnost, pane ministře, ale nezapomněl jste náhodou na něco? Co ti za hradbami, kteří kompatibilní nejsou? Ti tam budou pořád a k jejich prolomení budou mít stále blíže. Anebo to chcete?" rýpnul si Best.

Témata:  Daniel Herman,  Erik Best,  uprchlíci