Sociální sítě jako nástroj diplomacie? Politici je využívají stále častěji

Prostřednictvím sociálních sítí je možné nejen sdělovat informace, ale mohou posloužit také k posunu diplomatických jednání, vysvětluje státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. „Je to další úroveň vyjednávání. Něco vytáhnete do veřejného prostoru a nutíte ostatní k tomu zaujmout stanovisko," popsal Prouza praxi takzvané digitální diplomacie, která je běžná například na jednáních Evropské rady.

Prezidenti a předsedové vlád zemí EU na nich v uzavřené místnosti i několik hodin debatují o citlivých tématech, jakým byl například odchod Británie z Evropské unie letos v únoru. V průběhu summitu podle Prouzy přišla pauza, během které Britové přestali mluvit s ostatními zeměmi.

„Zhruba pět minut po tom, co jsem dal na twitter v angličtině větu o tom, že je velmi zvláštní, že Britové přestali komunikovat, Britové volali a domlouvali si schůzku," řekl Prouza. Právě oněch několik písmenek podle něj najednou donutilo Brity k tomu, aby se vyjednávání rozjelo.

With @faisalislam on the #brexit bill for @SkyNews from the European Council. pic.twitter.com/TBAvaynR5x

Při jednání v EU se podle něj twitter osvědčuje zejména díky novinářům, kteří v jeho průběhu mají omezené zdroje informací. To je podle Prouzových zkušeností ideální prostor, jak přijít na veřejnost s konkrétním tématem. "V tu chvíli novináři - především zahraniční, což je na těch summitech důležité, začnou zjišťovat názory ostatních," uvedl. „Je to vlastně velmi efektivní cesta, jak donutit ostatní země, aby si všimly, co říká Česká republika, a byly zároveň nuceny k tomu, na to reagovat," míní.

Přesto varuje, že je nutné se sociálními sítěmi pracovat obezřetně. Riziko vidí ve zkreslení sdělení, které je například na twitteru omezeno počtem znaků. "Jsou tu příklady spousty různých politiků, kteří po několika hodinách mazali své tweety, připomněl s tím, že informace už pak žije vlastním životem.

České ministerstvo zahraničí využívá sociální sítě pro informování o činnosti ministerstva, k šíření cestovních doporučení pro nebezpečné oblasti nebo v krizové komunikaci, vysvětluje mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Výhody jsou podle ní zejména v šíři publika, aktuálnosti sdělení a zpětné vazbě.

Stát musí garantovat bezpečnost občanů.Uděláme vše proto,aby se v naší zemi nepohybovali lidé,o nichž nevíme,odkud přišli+jaké mají úmysly.

Vlastní profily má i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, který aktivně používá zejména twitter. „Každý den tweetuje minimálně jednou - spíše však častěji. Většina jeho tweetů je jak v češtině, tak i angličtině - aby si je mohli přečíst i v zahraničí," uvedla Lagronová.

Mezi země, které pracují s digitálním obsahem nejlépe, patří podle žebříčku také Francie, USA, Rusko nebo Indie. Dobře si vede také EU a Vatikán. ČR je v hodnocení, které zohledňuje přítomnost v digitálním prostoru, její přizpůsobení publiku nebo aktuálnost, na 87. z 210 příček. Lépe si vede třeba Slovensko na 58. místě nebo Rumunsko na 45. pozici. V největší míře je to dáno počtem nástrojů, které ministerstva zahraničí těchto zemí používají.

Podle serveru Digital Diplomacy Live, který sestavuje žebříčky kvality digitální diplomacie jednotlivých zemí, je paleta nástrojů v této oblasti velmi široká. Nejde jen o využívání nejrozšířenějších sítí - twitteru a facebooku. Například britské ministerstvo zahraničí, které je letos na špičce žebříčku Digital Diplomacy Review, používá také videokanál, aplikace pro mobilní telefony, blogy a sociální sítě, které pracují s fotografiemi.

Témata:  Tomáš Prouza,  sociální sítě