Praha – Syrská krize si už vyžádala statisíce obětí, miliony lidí musely opustit své domovy. V zemi v tuto chvíli platí klid zbraní. Pokud bude dodržován, chce Rusko svolat do Kazachstánu ještě tento měsíc syrské mírové rozhovory. Rada bezpečnosti OSN v sobotu přijala rezoluci, která má pomoci syrský konflikt ukončit. Jak poukazuje český bezpečnostní analytik Andor Šándor, mnoho zemí stále usiluje o to, aby si v oblasti udrželo vliv.
Jak připomíná Šándor, podle některých odhadů v Sýrii zahynul zhruba milion lidí. „Jenom zlomek z nich ovšem zabil Islámský stát. Všechno jde na vrub bojůvek, které někdo mylně nazývá umírněnou syrskou opozicí. Tu ale najdete jen v londýnské kavárně, nikoli v Sýrii. Tam nikdo umírněný není,“ vysvětluje expert pro Český rozhlas Dvojku.
Na většině území Sýrie nicméně podle opozičních zdrojů panuje klid a je dodržováno příměří, které vstoupilo v platnost v závěru loňského roku. „Je zvláštní tím, že v něm nejsou vtaženy Spojené státy. Dojednalo ho hlavně Rusko, Turecko a Írán.“ Příměří ale nezahrnuje džihádistické skupiny včetně Islámského státu, zároveň se už se objevily i první zprávy o tom, že není úplně dodržováno.
Bezpečnostní analytik také dodává, že v této blízkovýchodní zemi existuje cel řada malých skupin. „V Sýrii je asi 100 různých bojůvek, které jsou podporovány nejenom těmi třemi státy, ale taky Saúdskou Arábií, Katarem a dalšími. A ty samozřejmě na jednání nebyly. To konkrétní příměří vždycky ukazuje, jaký vliv ty státy, které tam někoho podporují, ve skutečnosti na ty skupiny mají,“ uvádí.
Součástí příměří je federalizace Sýrie -tedy její rozdělení do tří částí. Každému z ústřední trojice států jde o udržení vlivu. „Írán má svůj zájem v podpoře Hizballáhu. Turecko chce udržet na uzdě ambice syrských Kurdů. A Rusové chtějí, aby v Damašku vládl někdo z šíitských alavitů,“ vyjmenovává pro rozhlas analytik.
Přestože se mluví o tom, že Rusko podporuje syrského prezidenta Bašářa Asada, není to tak úplně pravda. „Nemusí to být nutně Bašár Asad. To není o lásce mezi Putinem a Asadem," tvrdí Šándor s tím, že Rusům jde hlavně o zachování námořní základny v Tartúsu a jediné ruské letecké základny mimo území Ruska – Latákie.
Otázkou také je, jak se k otázce postaví nově zvolený americký prezident Donadl Trump. „Doufám, že s novou politikou Donalda Trumpa přijde obrat k větší pragmatičnosti. A že se nebude tak angažovat jako George Bush mladší,“ říká Šándor. „Vývoj demokracie prostě nemůžeme dělat po celém světě. Když budeme vyvážet něco, co ti lidé nechtějí, tak se to může obrátit proti nám.“ varuje na závěr.
Témata: Andor Šándor, Sýrie, Syrská krize
Související
2. prosince 2017 9:38
14. listopadu 2016 22:00
15. srpna 2016 14:46
18. července 2016 19:38
15. července 2016 16:23
30. března 2016 8:57
