reklama

Na vypracování zprávy se vedle české Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) podílely helsinské výbory z Maďarska a Bulharska, Helsinská nadace pro lidská práva z Polska a Právně informační centrum pro neziskové organizace ze Slovinska. Všechny organizace jsou součástí zastřešujícího evropského výboru pro uprchlíky (ECRE).

"Vidíme podobné problémy při jednání s uprchlíky v zemích střední Evropy a na balkánské cestě. Státy nechtějí, aby přes ně lidé chodili, aby se tam usadili, odmítají přerozdělení uprchlíků. Omlouvají to pak tím, že lidé stejně nechtějí zůstat," uvedl šéf OPU Martin Rozumek.

Podle něj se některé země odvolávají na mezinárodní legislativu, aby mohly uprchlíky ze svého území vracet do jiných států. Prý není v některých zemích výjimečné ani "násilné vyhazování" uprchlíků z území, jinde jim policie neumožní žádost o azyl podat.

Mluvčí české cizinecké policie Kateřina Rendlová uvedla, že odepření vstupu je zákonný prostředek. Loni ho policie využila u 369 lidí s padělanými doklady, bez víz či jiných povolení, o azyl nežádali. Nejčastěji to byli lidé z Ázerbájdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie, upřesnila Rendlová. "Je naprostý nesmysl, že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala, nebo dokonce mařila snahu cizinců požádat v České republice o azyl," dodala mluvčí.

Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí, kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát menší. Na milion lidí bylo loni ve třetím čtvrtletí 28 žadatelů.

Pracovníci OPU sledovali situaci na pražském letišti, v jehož budově je přijímací centrum pro uprchlíky. "Překážky, které jsme viděli, mají dva scénáře. První se týká lidí, kteří přiletí bez platných dokladů, druhé těch, co mají víza a pasy v pořádku," uvedla Franková. Popsala případ mladíka ze Srí Lanky. I když při kontrole stále anglicky opakoval slovo "uprchlík", bez řádných dokumentů skončil v cele a musel se vrátit do vlasti, přestože byl obětí mučení.