Istanbulská úmluva rozděluje Česko. Neziskovky vyrazily do boje za její ratifikaci

ČTK o tom informoval koordinátor iniciativy Erik Bartoš.

Istanbulská úmluva z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není dokument potřeba a postavil by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznil nepřijatelnost násilí a ukotvil poskytnutí pomoci.

Koalici tvoří organizace na pomoc obětem násilí proFem, Acorus, Rosa, Konsent, Amnesty International a Česká ženská lobby, která zastřešuje víc než tři desítky spolků a iniciativ. Podle koalice by se úmluva dotkla v ČR čtyř věcí - stíhání pachatelů, prevence násilí, jeho monitorování a péče o oběti.

Organizace uvádějí, že rozsudkem končí jen malá část případů, zákony by se tedy měly lépe využít a zabránit je třeba traumatizování obětí. Prevence by měla zahrnovat osvětu, boj proti stereotypům i práci s násilnými osobami, aby zvládaly agresi. Chybět by neměly azylové domy pro oběti a specializované poradenství. Sbírat by se měly také údaje o rozsahu násilí, přiblížila koalice.

ČR úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby začala platit, má ji ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. "V Česku chybí politická vůle k prosazení úmluvy. Koalice Hlas proti násilí proto vyzývá, aby se politici a političky přidali ke 34 státům Rady Evropy, které již Úmluvu ratifikovaly, a tím vyslali jasný signál, že je Česko odhodláno násilí na ženách řešit," uvedly organizace.

Podle nich by po celém Česku měla existovat asi tisícovka míst v azylových domech pro oběti a jejich děti. Je jich ale zhruba 90, a to jen v Praze a Brně. V každém kraji by mělo fungovat také centrum pro oběti sexuálního násilí, zatím nevzniklo žádné, uvedla iniciativa Hlas proti násilí. Podle ní právě kvůli nedostatku odborné péče řada obětí pomoc nikdy nevyhledá. Koalice uvedla, že ve státech, které úmluvu přijaly, přibylo například míst v azylových zařízeních, zvedl se počet nahlášených případů, zavedla se bezplatná krizová linka.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO), která původně nepatřila k zastáncům dokumentu, je ratifikace v ČR potřeba. Válková před nedávnem řekla, že věří, že by se úmluvu mohlo podařit přijmout do konce příštího roku. Uvedla, že ročně policie z domova kvůli násilí vykazuje kolem 1500 osob a ohlásí se asi 600 případů znásilnění, desítky žen pak připravili o život jejich partneři.

Témata:  lidská práva,  ženy,  Česká republika,  Istanbulská úmluva,  neziskovky,  domácí násilí