reklama

"Odešli jsme z Rady pro lidská práva v prosinci po dokončení tříletého mandátu a bylo pro nás relativně snadné se tam vrátit. Partneři nás znali, věděli, kterými tématy se zabýváme," řekl Bálek. "Co bylo hrozně důležité, je síla mandátu - kolik zemí pro Českou republiku hlasovalo," dodal.

Situace v Ženevě je podle něj od únorové ruské invaze na Ukrajinu vypjatá, rada do značné míry supluje mnoho jednání, jež se nekonají v New Yorku, neboť Rada bezpečnosti OSN je v současné situaci zablokovaná. "Rada pro lidská práva má výhodu, že tam není právo veta, nemůže to jeden stát zablokovat," poznamenal diplomat. Pro Česko je tak důležité být členem rady, protože je "v kuchyni toho, co se připravuje."

Pro Bálka nebylo překvapením, že Česko bylo jediným uchazečem o zaujetí místa v radě po Rusku, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. Vláda Spolu a Pirátů se STAN je podle něj v zahraničí vnímána jako ta, která má zahraničně politický lidskoprávní kredit a i v programovém prohlášení se odkazuje na Václava Havla. Pomohlo také to, že ČR kandidaturu oznámila rychle.

Bálek usiluje o pozici předsedy rady pro příští rok. Předsedu volí členové rady vždy na jeden rok, letos funkci zastává stálý představitel Argentiny. Příští rok post připadne na zástupce Východoevropské regionální skupiny, jejímž členem je i Česko. Volby se v Ženevě uskuteční koncem letošního či počátkem příštího roku.

Situace ve východoevropské skupině je poměrně složitá, není pravděpodobné, že vyvstane konsensuální kandidát, který bude pouze radou formálně schválen, míní Bálek. Česko je ale zatím jedinou zemí, která o post oficiálně usiluje. "Bylo by to logické ocenění práce České republiky a celého historického vývoje role lidských práv v české zahraniční politice," dodal velvyslanec.

Obvyklé podle něj je, že nově zvolený člen rady by v daném roce neměl kandidovat. "To, že nemáme celý tříletý mandát, je z mého pohledu více než dostatečně vynahrazeno tím, jak silný mandát máme volbou ve Valném shromáždění. Množství zemí, které se za nás postavilo, tuhle otázku z mého pohledu úplně vylučují," řekl Bálek na dotaz, zda ČR nemůže ve snaze o předsednictví diskvalifikovat to, že je členem rady až od letošního května.

Role předsedy je podle něj rolí moderátora. Má usilovat o to, aby rezoluce přijímal co možná největší počet zemí, protože od toho se odvíjí jejich síla. "Rolí předsedy není štěpit radu, ale naopak sjednocovat a snažit se usilovat o to, že je rada funkční, produkuje výsledky a je vnímána jako silný orgán OSN. Navíc v situaci, kdy v tuhle chvíli funkčních orgánů OSN nezbývá mnoho," přiblížil Bálek.

Každá rezoluce se podle něj velmi intenzivně vyjednává, snahou je hledat formulace, aby s ní mohli souhlasit všichni. "Ne vždy je to možné, je to nějaká míra kompromisu. Je běžnou diplomatickou praxí, že se začnou propojovat i různá témata," podotkl Bálek.

Ženevu, v níž velvyslanec působí, popsal jako humanitární hub. Je sídlem Mezinárodní federace Červeného kříže, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky či Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof. Česko má podle Bálka už z minulosti několik projektů v oblasti předcházení katastrof, které chce oživit i vzhledem k předsednictví v Radě EU.

"V Bruselu máme ambici předložit závěry rady ministrů pro rozvoj i k tomuto tématu, takže je to ideální téma, které propojí ženevskou, bruselskou a pražskou agendu," řekl. Koncept je postaven například na budování systému včasného varování, vzdělávání lidí, jak se chovat v případě blížící se živelné pohromy, nebo na praktické pomoci při budování integrovaného záchranného systému. "Dělali jsme něco podobného v Indonésii, Bosně a Hercegovině a teď je to veliké téma i na úrovni EU," dodal diplomat.

Komise Rady OSN k Izraeli dosud žádnou zprávu nevydala

Vyšetřovací komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli zatím žádnou závěrečnou zprávu nevydala, šlo o shrnutí dosavadního dění a představy jejího fungování. ČTK to v rozhovoru řekl stálý představitel České republiky při OSN v Ženevě Václav Bálek. V Česku se nedávno rozpoutala debata o postoji k výstupu komise. Ta mimo jiné uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům.

Prezident Miloš Zeman se v červenci po jednání v Praze omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Šéf diplomacie, který byl kritizován za to, že se ČR nepřipojila k zemím odsuzujícím výstup komise, kontroval tím, že Česko loni hlasovalo proti zřízení komise a vystoupilo s národním vysvětlujícím prohlášením.

Společné prohlášení 22 států, které iniciovaly Spojené státy, se podle ministerstva zahraničí kriticky vyjádřilo k mandátu vyšetřovací komise, nikoli k výstupu. V debatě byl přednesen i projev EU, do nějž ČR prosadila vyjádření obavy z širokého mandátu a trvalého charakteru vyšetřovací komise.

"Komise ještě nedala na stůl žádnou substantivní zprávu. To, co předložila, je v zásadě shrnutí toho, co se stalo v tématu doposud. Dala v zásadě svoji představu o tom, jak bude fungovat," řekl Bálek. Ani Spojené státy, jež vedly skupinu, která se vyjádřila negativně, se nevyjadřovaly o zprávě.

"Mám obavu, jestli nedošlo k nějakému zmatení, možná k mediální zkratce, protože nikdo se nebavil o zprávě, protože v ní nic není. Ta bude teprve vznikat. Text, který v tuhle chvíli předložila komise, hovoří o tom, že všechna doporučení a zjištění si komise musí vytvořit sama," podotkl velvyslanec. "Navíc zpráva komise nikdy není hlasovaným textem. Předkládá se, je nějaká debata, na zprávy komisí se mohou odkazovat rezoluce, ale v téhle fázi vůbec nejsme," dodal Bálek.

Komise sice Česku není příliš sympatická, na druhou stranu nelze zpochybnit mechanismus, jímž byla zřízena, míní Bálek. Stejně jako Lipavský i on se domnívá, že pokud by ji Česko zpochybnilo, mohlo by to dát jiným členům rady argument proti vyšetřovacím komisím například k Ukrajině či Bělorusku. "Není zcela korektní vzít jedno téma, vytrhnout ho z kontextu, dát ho na stůl a bavit se čistě o něm. Musíme vnímat celý systém," dodal Bálek.

Bálek působí jako stálý představitel ČR při OSN v Ženevě od loňského srpna. Předtím byl čtyři roky ředitelem odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ministerstva zahraničí, v úřadu působil i v dalších sekcích. Byl také stálým představitelem ČR při Evropské unii, působil i na ambasádě v Londýně.