Českým neziskovým organizacím se daří zlepšovat nabídku a kvalitu svých služeb, zhoršil se ale jejich mediální obraz. V žebříčku států střední a východní Evropy se Česká republika drží na vrcholu. Uvádí to zpráva o udržitelném rozvoji občanského sektoru za rok 2018, která srovnává situaci ve 24 zemích bývalého východního bloku. Index udržitelného rozvoje sestavuje po dvě desetiletí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
"Aktuální výsledky mezinárodního srovnání přinesly dobrou i špatnou zprávu. Sice se zlepšila nabídka a úroveň služeb, které neziskové organizace poskytují veřejnosti, současně se však druhým rokem po sobě zhoršil jejich veřejný obraz," shrnul výsledky zprávy Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR), která se na tvorbě zprávy podílela.
Důvodů pro zhoršení veřejného obrazu neziskovek v Česku je podle Šedivého hned několik. Začalo to migrační vlnou a následným aktivismem mnoha neziskových organizací při pomoci uprchlíkům. "Zdejší politika i většina společnosti aktivistický přístup odmítá," uvedl. Vliv mají i fake news, které informují o neziskovkách negativně a které mají bezesporu vliv na část populace. Svůj díl na špatném mediálním obrazu podle něj nesou i některá média, která přebírají postoje politiků.
Bodové hodnocení českého neziskového sektoru se za posledních šest let nezměnilo, Česká republika byla dlouhodobě na třetím místě za Estonskem a Polskem. Protože Polsko se však v poslední době v hodnocení propadlo, aktuálně je na druhé příčce společně s Českou republikou, Litvou a Lotyšskem.
Do sledovaného regionu patří země V4, Pobaltí, Balkán, Rusko a několik postsovětských republik. Index srovnává právní prostředí, finanční zajištění neziskových organizací, jejich organizační základnu, prosazování zájmů, poskytování služeb, infrastrukturu a obraz v očích veřejnosti.
Aktuální zpráva USAID mimo jiné uvádí, že zlepšování nabídky a kvality služeb ze strany neziskových organizací v České republice může být paradoxně i důsledkem množících se mediálních útoků na neziskový sektor. Podotkl také, že kritické postoje k neziskovkám, které rezonují ve veřejném prostoru, často vycházejí z neznalosti a nepochopení.
"Veřejnost a bohužel ani politici nebo novináři často neumějí rozlišovat mezi neziskovkami z pohledu jejich poslání a házejí neziskové organizace do jednoho pytle. Veřejná kritika přitom často míří výhradně na takzvané advokační neziskovky, svezou se s ní ale i servisní organizace, které se starají o nemocné děti, seniory nebo handicapované," dodal Šedivý.
Podle údajů Českého statistického úřadu z března 2019 bylo v České republice registrováno 99.558 spolků a 26.497 pobočných spolků, 2810 obecně prospěšných společností, 1083 zapsaných ústavů, 556 nadací, 2017 nadačních fondů a 4138 církevních organizací.
Témata: neziskovky, Česká republika
Související
28. února 2022 15:52
15. října 2020 16:00
14. ledna 2020 13:34
10. prosince 2019 8:07
15. listopadu 2019 21:11
19. června 2019 16:04
