Zemanovou stížností na Lex Babiš se bude zabývat Jan Filip

O výsledné podobě nálezu ale musí hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních kauzách se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Filipa, stejně jako všechny současné ústavní soudce, jmenoval do funkce právě prezident Zeman. Filip předtím působil jako profesor ústavního práva na Masarykově univerzitě.

S funkcí hlavy státu se v Česku pojí kompetence navrhnout ÚS zrušení zákona nebo jeho části. Pravomoc v minulosti poměrně často využíval Václav Havel. Zeman zatím zpochybnil služební zákon a nyní novelu zákona o střetu zájmů, která podle něj porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Normu se chystají napadnout také poslanci ANO.

Zákon přezdívaný lex Babiš nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto.

Zákon postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích.

Koncern zaměstnává zhruba 34.000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny. Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do dvou svěřenských fondů.

Témata:  Ústavní soud ČR,  Andrej Babiš,  Miloš Zeman