reklama

"ČR je mimořádně konzervativní na změny, které se týkají ústavní péče o ohrožené děti. My jsme snad už poslední země Evropy, která v podstatě systém nezměnila. Je to vlastně starý sovětský systém, který u nás stále funguje," uvedla ministryně.

Péči o opuštěné a ohrožené děti mají na starosti tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Ve školním roce 2015/2016 vyrůstalo v dětských domovech 4260 dětí nad tři roky. Zařízení nově přijala 1057 dětí, tedy o pět desítek víc než v předchozím roce. V kojeneckých ústavech na konci roku 2015 bylo 1174 dětí, 413 z nich kvůli sociálním důvodům.

V kojeneckých zařízeních předloni skončilo 1666 dětí do tří let. U dlouhodobých pěstounů v roce 2015 vyrůstalo přes 10.000 dětí, dalších několik stovek bylo dočasně u profesionálních pěstounů. Experti se shodují na tom, že pro dítě je nejlepší, pokud vyrůstá v rodině, ať už ve vlastní, nebo v náhradní.

Česko za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. Marksová se snažila systém sjednotit. S kolegy ze zdravotnictví a školství chtěla předloni na podzim uzavřít memorandum, podpis a po něm i sloučení se ale neuskutečnily.

"Ani tak vlastně nevidíme, kde jsou mezery a kde zbytečně vydáváme finanční prostředky, kde bychom je mnohem lépe mohli použít. Respektive - my to vidíme. Víme, že nám chybí finance v preventivních službách, které by pracovaly s rodinami, dokud jsou pohromadě. Naopak posíláme obrovské částky na ty velké ústavy," uvedla ministryně.

Kojenecké ústavy mají zastánce i mezi poslanci sněmovního sociálního výboru, mnozí s rušením zařízení rozhodně nesouhlasí. Podle nich dětí potřebují odbornou pomoc. Část zákonodárců kritizuje pak i profesionální pěstounskou péči.

Podle ministryně patří ústavy k velkým zaměstnavatelům. V regionech či jejich částech s vysokým počtem lidí bez práce tak vítězí obava z nezaměstnanosti, míní ministryně. Podle ní se před zájmem dětí dává přednost zájmu pracovníků.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama