reklama

Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen.

Zeman se ceremoniálu zúčastnil v těsném doprovodu dvou bodyguardů. Jeho věnec byl podobně jako dřív položen samostatně, zástupci Parlamentu věnce opět položili společně, stejně jako zástupci armády nebo spolků. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.

"Pro každého je to připomínka samostatnosti. Hlavně, ono je to už takové klišé, my si myslíme, že už svobodu máme, ale my ji ještě nemáme. Stále se na svobodu útočí ze všech stran pod různými bohulibými záminkami. A jestli si někdo myslí, že už to máme vybojované, tak nemáme," řekl po ceremoniálu předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

"Je to pro mne čest a já si myslím, že je dobře, že tady byla celá politická špička, protože to je samozřejmě důležité výročí a musíme si připomínat lidi, kteří přinesli oběti za naši samostatnost a vznik naší republiky a hlavně v těchto časech, kdy bezpečnost ve světě je velké téma," řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S názorem Kubery nesouhlasil. "Já myslím, že ji máme," dodal na dotaz ČTK.

Účast na pietním aktu si za čest pokládal také ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). "Je to čest a je to nejvýznamnější svátek a den v roce pro Českou republiku," řekl.

Za slunečného počasí pietnímu aktu přihlíželo několik desítek lidí, kteří stáli za zátarasy po levé straně od památníku. Bezpečnostní předpisy letos nebyly tak přísné jako loni při stém výročí, kdy byly na místě i bezpečnostní rámy.

Akce k založení republiky se dnes konají i na dalších místech republiky, třeba u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí nebo na Komenského náměstí v Brně. Večer Zeman předá státní vyznamenání. Zhruba ve stejný čas Forum Karlín nabídne koncert k blížícímu se 30. výročí pádu komunismu.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama