Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

TOP 09 loni hospodařila se ztrátou 18 milionů, pokryla to z úspor

Volební sjezd TOP 09 (29. 11. 2015)
Volební sjezd TOP 09 (29. 11. 2015)
Foto: Michal Kalášek, EuroZprávy.cz

Praha - Opoziční TOP 09 loni hospodařila se ztrátou zhruba 18 milionů korun. Ztrátové hospodaření způsobily náklady na krajské a senátní volby, strana pokryla ztrátu z úspor z předchozích let. Dluhy TOP 09 nemá, vyplývá z výroční zprávy, kterou dnes strana zveřejnila na svých internetových stránkách.

Celkové náklady TOP 09 loni dosáhly 71,6 milionu korun, z toho 38,5 milionu byly náklady na kampaň. Meziročně se celkové náklady zvýšily zhruba o 40 milionů korun, což je způsobeno právě volební kampaní. V roce 2015 se žádné volby nekonaly.

Od dárců dostala strana 9,7 milionu korun, součástí této částky jsou i platby od ostatních politických stran jako příspěvek na společné kandidátky. Na členských příspěvcích TOP 09 vybrala 3,1 milionu korun, o 800.000 korun víc než v roce 2015.

Celkem loni TOP 09 dostala 294 příspěvků od 243 dárců. Z jednotlivců k ní byl nejštědřejší kandidát do Senátu Jiří Holubář, který TOP 09 daroval 400.000 korun. Největšími firemními dárci byly náchodská společnost Medihope a firma Trisol farm z Bolatic na Opavsku, které shodně věnovaly straně 150.000 korun.

Témata:  TOP 09 příspěvky politickým stranám EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

23. ledna 2026 4:00

Víkendová předpověď počasí. Meteorologové avizují možné komplikace

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Petr Pavel

Pavel zvažuje opětovnou kandidaturu na prezidenta

Prezident Petr Pavel během své návštěvy Olomouckého kraje poprvé jasněji promluvil o možnosti, že by se v budoucnu ucházel o druhý prezidentský mandát. Při setkání s občany v Prostějově a Hranicích podle České televize uvedl, že opětovnou kandidaturu nevylučuje, ačkoliv to původně nebylo jeho primárním cílem. Rozhodnutí bude podle něj záviset především na tom, zda u veřejnosti i nadále ucítí dostatečně silnou podporu a zájem o jeho další působení v čele státu.