Brno - Stát s konečnou platností nemusí platit 1,276 miliardy korun jako náhradu za znárodněnou textilku v Tkalcovské ulici v Brně. Ústavní soud odmítl stížnost muže, který nárok vznesl, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Mužově žádosti v roce 2012 nevyhovělo ministerstvo financí, neuspěl ani u Obvodního soudu pro Prahu 1, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu.
Ve sporu šlo o dnes již neexistující továrnu Reimann & Sohn, známou spíše pod předválečným názvem Weiss & Hanak. Stávala na nároží Tkalcovské ulice a Cejlu. Na továrnu po druhé světové válce dopadl prezidentský dekret o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dekret sice zmiňoval vyplacení náhrady, nikdy k tomu však už nedošlo.
Ústavní soud připomněl, že cílem restitucí bylo napravit jen některé, časově, osobně a věcně vymezené křivdy minulosti. Justice nemůže jít nad rámec vůle zákonodárců vyjádřené v právní úpravě.
Jakkoliv Ústavní soud může vnímat důvody odnětí majetku právním předchůdcům stěžovatele jako nespravedlivé, musí konstatovat, že zákonodárce svou vůli vymezil v restitučních zákonech zřetelně, stojí v usnesení.
Ve stížnosti muž uváděl, že nepříznivý verdikt v podstatě legalizuje postup státu, který se dekretem zavázal poskytnout za znárodněný majetek náhradu, ale nikdy to neučinil. Dekret je přitom stále součástí právního řádu.
Ministerstvo financí už dříve informovalo, že žadatel neprokázal, že je oprávněnou osobou. Dalším důvodem zamítnutí byl podle ministerstva speciální charakter polistopadových restitučních zákonů a také promlčení nároku. Soudy pak zdůrazňovaly, že v situaci, kdy na zmírnění některých majetkových křivd pamatuje zákon o mimosoudních rehabilitacích, je současně vyloučena možnost uplatňování nároků na vyplácení náhrad přímo na základě poválečných předpisů.
Historie továrny sahá do 18. století. Koncem následujícího století přijala název Weiss & Hanak. V roce 1914 měla továrna 1565 dělníků, její největší rozmach nastal po dokončení stavby nové přádelny, uvádí internetová Databáze průmyslového dědictví Moravy.
Nacisté ovšem po okupaci poslali tehdejší společníky továrny do koncentračních táborů. Podnik arizovali a prodali firmě Reimann & Sohn. Dědicové se navrácení textilky nedočkali ani po druhé světové válce. Stala se součástí národního podniku. Výroba skončila v 90. letech minulého století, později areál vyhořel. V roce 2002 byly výrobní budovy zbourány a na jejich místě vznikl hypermarket. Z areálu zůstal jediný blok.
Témata: Ústavní soud ČR, odškodnění, Brno
Související
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
10. ledna 2024 12:08
14. prosince 2023 15:59
