Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mandát nebudou obhajovat čtyři komunističtí poslanci, cítí se opotřebovaní

IX. sjezd KSČM v Praze
IX. sjezd KSČM v Praze
Foto: Martina Učňová / INCORP images

Praha - Širší vedení KSČM potvrdilo kandidátky pro říjnohé volby do Sněmovny. Z nynějších třiatřiceti členů klubu se nechystají mandát obhajovat čtyři. Zuzka Bebarová-Rujbrová, Miroslav Opálka a nestraníci zvolení za KSČM Vojtěch Adam a Josef Vondrášek.

Opálka poprvé do dolní parlamentní komory nastoupil v roce 2002. Rozhodl se nekandidovat kvůli věku, v říjnu mu bude 65 let. "Myslím si, že to je věk, jak u soudců, tak podle zákona o státní službě, takový mezní, a rozhodl jsem se už před čtyřmi lety, že to bylo už moje poslední období," řekl.

"Hlavním důvodem je můj věk a skutečnost, že člověk je po 21 letech ve Sněmovně natolik opotřebovaný, že už není schopný přinášet takové podněty. Dala bych proto ráda příležitost mladým a doporučuju to i dalším kolegům," uvedla Rujbrová.

Na kandidátce jihomoravské KSČM, kde Rujbrová stejně jako Adam tradičně kandidovali, figurují po prvních třech padesátnících dva kandidáti ve věku do třiceti let, za nimi na šestém místě pak expředseda KSČM Miroslav Grebeníček (70).

V roce 2013 ho z prakticky nevolitelného místa přesunulo na druhé místo kandidátky vedení KSČM, i když v minulosti avizoval, že již nebude kandidovat. Předseda strany Vojtěch Filip tehdy uvedl, že Grebeníček má výrazný voličský potenciál.

Témata:  KSČM Miroslav Grebeníček Miroslav Opálka

Související

Aktuálně se děje

26. července 2025 11:19

První předpověď počasí na srpen. Úvod měsíce bude bez výkyvů

První konkrétnější předpověď na začátek letošního srpna dostává jasnější obrysy. Odborníci na počasí už totiž začínají tušit, jak bude během příštího víkendu. S návratem tropů se rozhodně počítat nedá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.