Hrozba na obzoru? Válka s KLDR by se dotkla i České republiky

Vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou jsou napjaté už delší doby. Nikdy však nedošlo k učinění preventivního opatření ze strany Američanů, které by se geograficky téměř dotklo režimu Kim Čong-una.  Už v roce 2015 docházelo k četným verbálním útokům. Tehdy při výročí podpisu příměří, které ukončilo korejskou válku v padesátých letech, KLDR varovala USA, že v případě další války na poloostrově by nezůstal žádný Američan naživu.

Právě konec korejské války v roce 1953 vnímá režim jako své vítězství nad Spojenými státy, které bojovaly na straně Jižní Koreje. Tehdy dokonce generál armády Severní Koreje Pak Jong-sik prohlásil, že „mír ještě nezavládl,“ podle jeho slov to byl tehdy pouze jakýsi začátek pádu USA. Severokorejský režim navíc před čtyřmi lety příměří odvolal a nyní se vrací k podobné rétorice. 

Jak by se případný konflikt, který by napjatá situace mohla rozpoutat, dotkl Evropy, potažmo České republiky? Podle amerických bezpečnostních expertů je sice nepravděpodobné, že by válkou Kim Čong-un rozpoutal. Čelil by totiž přesile Spojených států a jeho spojenců.

Právě jedním z nejbližších spojenců USA je Jižní Korea. Tato malá země, asijský tygr, je jednou z nejbohatších ekonomik světa. Tamější společnosti se směle zapojily do podmínek globalizované ekonomiky.

Kdo by již dnes neznal u nás populární značky jako Hyundai, Samsung nebo LG Electronics. Klíčovou pro naši republiku je také „Korean Air“, která drží zhruba 44 % akcií Českých aerolinií. Celkově působí na našem trhu několik desítek významných korejských společností.

Případné výpadky jejich produkce a výkonnosti by tak přímo pocítili i čeští konzumenti. Válka by mohla zvednout ceny jejich produktů na českých, potažmo evropských trzích. V souvislosti s konfliktem by jistě také stoupla cena ropy.

Předpokládaná rychlost války by se však podle expertů naplnila pouze tehdy, pokud sousední Čína nezasáhne do konfliktu na straně KLDR. Kim Čong-un údajně zatím spoléhá na zastrašující efekt svého jaderného arsenálu. Problém může nastat, pokud bude mít vážné podezření z reálného útoku.

Pokud by už Spojené státy zaútočily, pak by prý nejspíš ochromily hlavní komunikační cíle režimu, aby došlo o odříznutí velení od armády. Cílem by tak byla izolace Pchjongjangu, kde by dlel vůdce Kim. Severní Korea by se však podle odborníků nesoustředila jen na Spojené státy, ale právě na Jižní Koreu. Té by v krajním případě mohl hrozit od severního souseda i chemický nebo biologický útok

 Nutno zmínit, že jak Severní, tak Jižní Korea mají velké armády. Početně je na tom lépe KLDR, Jihokorejci mají však vyspělejší výzbroj. Podle odhadů by však sama armáda Jižní Koreje na Severokorejce nestačila. Armáda KLDR se může opřít zhruba o milionovou armádu a bezpočtem záložníků.

Jižní Korea disponuje asi 700 tisíci muži ve zbrani. Experti se však shodují na jednom, válka by stála životy mnoho tisíce lidí. Největším rizikem by byl střet velmocí Ruska, Číny a Spojených států. Doufejme, že si to žádný z vůdců těchto stran nepřeje.

Témata:  Donald Trump,  Česká republika,  Jižní Korea,  Severní Korea