Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, jak Ministerstvo financí (MF) vedlo účetnictví, sestavovalo závěrečné účty kapitol spravovaných MF a předkládalo údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2015. Ve výkaznictví státu podle NKÚ existují systémová rizika.
Při kontrole účetnictví kontroloři odhalili případy, kde MF nesprávně účtovalo a oceňovalo, případně o kterých neúčtovalo vůbec, a případy, kdy uvedlo nesprávné informace v příloze v účetní závěrce. Právě v té NKÚ našel největší objem nesprávně vykázaných údajů.
"Jde například o nesprávnosti v podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun či jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytujících doplňující informace. Konkrétně šlo hlavně o chyby při vykazování garancí – MF například mělo vykázat 83 miliard korun, ale chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl," informuje nku.cz.
Kontroloři také zjistili, že MF nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun. Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po MF požaduje, aby tyto kroky provádělo. Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku.
Nedostatky kontrola odhalila i na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá stanovena jasná pravidla. Kvůli řadě možných přístupů tak může docházet k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu. MF by podle NKÚ mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu jako takovém. To umožní, aby byly vykazované údaje lépe srovnatelné i kontrolovatelné.
Systémové nedostatky pojmenovali kontroloři i v oblasti vedení účetnictví, konkrétně v případě údajů vykazovaných na podrozvahových účtech. Jedná se zejména o nejasnou vypovídací hodnotu informací o podmíněných aktivech a pasivech z důvodu variantnosti přístupu k jejich oceňování.
Jako příklad míry dopadu možného používání různých přístupů lze uvést, že pokud by MF k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun.
Témata: NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad), Ministerstvo financí České republiky, účetnictví
Související
9. září 2024 10:31
26. srpna 2024 9:13
6. listopadu 2023 20:10
3. dubna 2023 8:28
27. března 2023 8:24
25. prosince 2022 8:14
