Praha - Centrum pro výzkum veřejnéh mínění (CVVM) v dubnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
Největší důvěře se z vrcholných představitelů státu těšil prezident Miloš Zeman. Ten byl podle průzkumu spolu s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským jediným vrcholným politikem, u nichž převažovala důvěra nad nedůvěrou. Zemanovi důvěřovalo 53 procent dotázaných, 41 procent mu nedůvěřovalo. Rychetský se těšil důvěře 39 procent lidí, nedůvěru budil u 29 procent.
Ministru financí a šéfovi ANO Andreji Babišovi v dubnu důvěřovalo 43 procent respondentů, 49 procent mu nedůvěřovalo. V porovnání s šetřením z loňského října důvěra v Babiše klesla o šest procentních bodů a stejnou měrou se zvýšila nedůvěra. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se těšil důvěře 31 procent lidí (pokles o tři procentní body), nedůvěřovalo mu 59 procent dotázaných (nárůst o pět procentních bodů).
Premiéra v důvěryhodnosti předstihli ze členů vlády ještě ministr obrany Martin Stropnický (ANO) s 39 procenty a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) s 31 procenty. Nejmenší důvěru - šestiprocentní - měl z členů vlády ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
V případě premiéra a některých členů vlády včetně ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), Babiše, Stropnického i vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se podle CVVM důvěra pohybovala níže než v letech 2014 a 2015. Zemanovi naopak důvěřovalo více občanů než v těchto letech. Nárůst důvěry byl patrný rovněž u ministryň Kateřiny Valachové (ČSSD), Karly Šlechtové a ministrů Roberta Pelikána a Dana Ťoka (všichni ANO).
Mírný čtyřbodový vzestup důvěry od října 2016 vidíme též v případě guvernéra ČNB J. Rusnoka, uvedl soc.cas.cz. Naopak pokles podílu důvěry o čtyři procentní body v porovnání s letošním únorovým šetřením je patrný u předsedy poslaneckého klubu ANO Jana Faltýnka, jehož důvěra se tak vrátila zpět na úroveň z října 2016, ovšem při výrazně zvýšeném podílu nedůvěry, který v říjnu 2016 činil pouze 26 % a byl tedy o 9 procentních bodů nižší než v současnosti.
Významné nárůsty podílu nedůvěřujících v porovnání s říjnem loňského roku lze vidět i v případě D. Hermana (o 16 procentních bodů), J. Hamáčka (o 6procentních bodů), M. Marksové-Tominové (o 4 procentní body) a M. Černocha (o 4 procentní body).
Témata: průzkumy, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Česká republika
Související
4. října 2026 17:26
1. září 2026 19:35
10. července 2026 16:09
1. července 2026 10:43
28. června 2026 14:03
15. června 2026 10:02
