Brno - Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, v jejíž kauze Městský soud v Brně dal do příkazu k zatčení jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona. Důvody omezení osobní svobody se zatčení lidé musejí podle ÚS dozvědět jednoduchým jazykem. A to z toho důvodu, aby případně mohli své zatčení zpochybnit
Žena dostala podmínku za zpronevěru, měla také zaplatit škodu. Městský soud v Brně ji později vyzval k vyjádření, zda a v jaké výši už škodu nahradila. Výzvu se ale nepodařilo doručit, a tak městský soud vydal příkaz k zatčení.
Ve formulářově vyplněném příkazu uvedl kromě osobních údajů ženy jen ustanovení, na jejichž základě se obvykle ukládá útěková a předstižná vazba, pojmenoval trestný čin, pro který byla odsouzena, a identifikoval útvar, jenž prováděl vyšetřování. Na základě příkazu byla žena zatčena, den poté pak propuštěna.
Městský soud měl podle ústavních soudců důkladněji rozvést právní i skutkové úvahy, proč je v konkrétním případě možné odsouzenou ženu zatknout. Z pouhého odkazu na ustanovení trestního řádu důvody neznala. Odůvodnění je důležité i proto, aby se zatčený člověk mohl efektivně bránit.
Příkaz k zatčení navíc ústavní soudci považují v daném kontextu za extrémní prostředek. Městský soud mohl například využít možnost doručení výzvy prostřednictvím policie nebo se opětovně pokusit o předvedení ženy.
Témata: Ústavní soud ČR, soudy
Související
18. září 2025 13:23
9. července 2025 21:14
9. července 2025 11:06
18. června 2025 10:04
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
