Brno - Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, v jejíž kauze Městský soud v Brně dal do příkazu k zatčení jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona. Důvody omezení osobní svobody se zatčení lidé musejí podle ÚS dozvědět jednoduchým jazykem. A to z toho důvodu, aby případně mohli své zatčení zpochybnit
Žena dostala podmínku za zpronevěru, měla také zaplatit škodu. Městský soud v Brně ji později vyzval k vyjádření, zda a v jaké výši už škodu nahradila. Výzvu se ale nepodařilo doručit, a tak městský soud vydal příkaz k zatčení.
Ve formulářově vyplněném příkazu uvedl kromě osobních údajů ženy jen ustanovení, na jejichž základě se obvykle ukládá útěková a předstižná vazba, pojmenoval trestný čin, pro který byla odsouzena, a identifikoval útvar, jenž prováděl vyšetřování. Na základě příkazu byla žena zatčena, den poté pak propuštěna.
Městský soud měl podle ústavních soudců důkladněji rozvést právní i skutkové úvahy, proč je v konkrétním případě možné odsouzenou ženu zatknout. Z pouhého odkazu na ustanovení trestního řádu důvody neznala. Odůvodnění je důležité i proto, aby se zatčený člověk mohl efektivně bránit.
Příkaz k zatčení navíc ústavní soudci považují v daném kontextu za extrémní prostředek. Městský soud mohl například využít možnost doručení výzvy prostřednictvím policie nebo se opětovně pokusit o předvedení ženy.
Témata: Ústavní soud ČR, soudy
Související
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
10. ledna 2024 12:08
14. prosince 2023 15:59
