Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zpráva pro vládu: Romové jsou vytěsňováni na okraj společnosti. Polovina jich žije v sociálním vyloučení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha – Vláda by již brzy měla na stůl dostat zprávu o stavu romské menšiny za loňský rok. Podle tohoto materiálu žije polovina Romů v Česku v sociálním vyloučení. 

Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to téměř 123.000 lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila, varuje zpráva.

Dle zprávy je asi polovina Romů v ČR integrována do společnosti. „Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva. Polovinu romské menšiny tvoří inteligence a střední třída. Mnozí jejich příslušníci se ale potýkají kvůli svému původu s diskriminací, i když mají vzdělání, úspěchy v práci, dostatečné příjmy a žádné dluhy, podotkli autoři dokumentu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. „Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR," uvádí zpráva.

Nejvíc Romů žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 68.500, ve druhém 32.600. V hlavním městě je podle koordinátorů kolem 17.000 příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich. Zhruba 30 procent sociálně vyloučených je mezi Romy v Pardubickém a Zlínském kraji.

Romové se často ocitají na okrajích měst či regionů v ubytovnách. Podle zprávy mají totiž "velmi omezený přístup" k běžnému bydlení. Mívají malé příjmy, často žijí z dávek a jsou zadlužení. V minulosti navíc docházelo k řízenému sestěhovávání Romů do určitých lokalit a tak vznikl tak problém sociálně vyloučených lokalit.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80.000 jich bylo asi 115.000. Většinou jsou to právě Romové.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 69,16 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či školních stipendií. Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu.

Vládní zpráva hodnotí také zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Podle dokumentu romské děti stále končívají v takzvaných zvláštních školách mnohem častěji než ostatní děti. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav než ostatní obyvatelé republiky.

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 245.800. Tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

Témata:  romové vláda sociálně vyloučení

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 4:00

Zimní počasí o podzimních prázdninách. Předpověď na pondělí mluví jasně

Dětem dnes sice pokračují pětidenní podzimní prázdniny, ale počasí bude místy spíše zimní. Navzdory tomu, že je teprve konec října. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může na horách napadnout až 20 centimetrů sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.