Skupina senátorů se obrátila na ÚS, nelíbí se jim snížení odměn exekutorů

Vyhláška snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3000 korun na 2000 korun. Týká se to 60 procent případů. Náhrada se pak nově u všech dluhů snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.

"Takto razantní snížení tarifu povede k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Po snížení tarifu bude financování exekuční činnosti pro jednotlivé exekutorské úřady neúnosné do té míry, že budou nuceny činnost ukončit," zdůvodnil předseda senátního mandátového a imunitního výboru Jiří Oberfalzer (ODS) předložení návrhu.

Podle něj je už nyní 22 úřadů z důvodu dlouhodobého nezájmu neobsazeno. Aktuálně podle webu Exekutorské komory v Česku působí 153 soudních exekutorů.

"Ročně počet neskončených exekucí narůstá průměrně o 250 tisíc a již nyní připadá v průměru na každý exekutorský úřad 30 tisíc vedených exekučních řízení, tedy 30 tisíc nevyřízených spisů. A to buď naprosto nevymahatelných, či v režimu jen postupného umořování řady exekucí splátkami či srážkami ze mzdy či z důchodu. Pokud snížením tarifu zamýšlí ministr snížit počet exekutorů na polovinu, stoupne průměrný počet vedených řízení ve zbývajících úřadech na 60 tisíc na jednoho exekutora,“ uvedla začátkem dubna Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si od úpravy exekutorského tarifu sliboval, že se díky nižším nákladům exekučního řízení sníží u velké části dlužníků jejich celkové zadlužení. Varování před odlivem exekutorů ministerstvo spravedlnosti zpochybnilo. Podle jeho statistik od roku 2014 odešlo z úřadů 20 exekutorů, ale 21 jich nastoupilo - z toho tři v letošním roce, když už bylo o snížení tarifu rozhodnuto.

Exekutorská komora již dříve označila snížení odměny exekutorů za protiústavní kvůli tomu, že podmínky pro výkon určitých povolání lze stanovit jen zákonem, ne vyhláškou.

Témata:  exekuce,  Jiří Oberfalzer,  Ústavní soud ČR