reklama

"Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala.  Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. "Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není," uvedl guvernér.

Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. "Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat," dodal guvernér.

Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy.  "Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme překvapivě zažili bez překvapení," uzavřel Rusnok.

Bankovní rada ČNB na svém mimořádném měnověpolitickém zasedání dne 6. 4. 2017 rozhodla o ukončení používání kurzu koruny jako dalšího nástroje uvolňování měnových podmínek. ČNB se tímto krokem vrátila do standardního režimu měnové politiky, ve kterém jsou hlavním nástrojem úrokové sazby. Kurz koruny tak může kolísat jedním i druhým směrem v závislosti na vývoji poptávky a nabídky. ČNB je připravena případné nadměrné kurzové výkyvy zmírňovat svými nástroji.