Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města nabízí bezdomovcům práci, bydlení už méně

Bezdomovci
Bezdomovci
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Města používají nejčastěji k řešení situace lidí bez domova sociální práci. Výstavbu či rekonstrukce bytů a poskytování levnějšího bydlení volí naopak nejméně.

Vyplývá to z výzkumu ministerstva práce, do něhož se zapojilo 221 z 227 obcí s rozšířenou působností a pražských obvodů. Bez střechy nad hlavou, v ubytovnách či azylových domech bylo 68.500 osob. Dalších 119.000 lidí žilo v provizorním bydlení, neobyvatelných a přelidněných bytech, u přátel nebo jim hrozilo vystěhování.

"Většina osob, kterých se bezdomovectví týká, jsou osoby místní - s trvalým pobytem v územní působnosti obcí s rozšířenou působností," uvedli autoři zprávy. Výjimku tvoří jen Praha, Středočeský kraj a Plzeň.

Mezi obce s rozšířenou působností patří bývalá okresní města, řada menších měst a pražské městské části. Na dotazníky ve výzkumu odpovídali jejich sociální pracovníci a kurátoři. Podle nich jsou nejčastější příčinou bezdomovectví dluhy, závislost na alkoholu a nezaměstnanost.

Nejvíc lidí, jimž hrozí ztráta bydlení či žijí v nevhodných podmínkách, bylo v Moravskoslezském kraji. Sociální pracovníci jich tam odhadují 28.000. Následoval Ústecký kraj se 14.000. Naopak na konci žebříčku byl Královéhradecký kraj s 2000 lidí v bytové tísni. V Česku na tisícovku obyvatel připadá zhruba 12 osob s ohroženým bydlením. V Karlovarském kraji jich bylo téměř 33, v Královéhradeckém pak čtyři.

Témata:  bezdomovci Češi sociální bydlení

Související

Aktuálně se děje

0:28

Tomu se říká pocta. V Plzni chtějí Karla Gotta poslat rovnou „do pekla“

Západočeská Plzeň chce pojmenovat prostranství po slavném rodákovi Karlu Gottovi. Není prvním městem, které s podobným nápadem přišlo. Řešilo se to také v Praze. Jak to v české metropoli bylo?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Důchodci

Zásadní změna v důchodech se nekoná. Vláda odložila jeden ze svých klíčových slibů

Vláda se rozhodla odložit jeden ze svých klíčových slibů týkajících se penzijního systému. Zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let, které mělo původně platit dříve, se nyní odsouvá až na rok 2028. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky bude toto opatření součástí až druhé vlny důchodových změn, ve které se mají řešit také dřívější odchody do penze pro lidi v náročných profesích.