Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Města nabízí bezdomovcům práci, bydlení už méně

Bezdomovci
Bezdomovci
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Města používají nejčastěji k řešení situace lidí bez domova sociální práci. Výstavbu či rekonstrukce bytů a poskytování levnějšího bydlení volí naopak nejméně.

Vyplývá to z výzkumu ministerstva práce, do něhož se zapojilo 221 z 227 obcí s rozšířenou působností a pražských obvodů. Bez střechy nad hlavou, v ubytovnách či azylových domech bylo 68.500 osob. Dalších 119.000 lidí žilo v provizorním bydlení, neobyvatelných a přelidněných bytech, u přátel nebo jim hrozilo vystěhování.

"Většina osob, kterých se bezdomovectví týká, jsou osoby místní - s trvalým pobytem v územní působnosti obcí s rozšířenou působností," uvedli autoři zprávy. Výjimku tvoří jen Praha, Středočeský kraj a Plzeň.

Mezi obce s rozšířenou působností patří bývalá okresní města, řada menších měst a pražské městské části. Na dotazníky ve výzkumu odpovídali jejich sociální pracovníci a kurátoři. Podle nich jsou nejčastější příčinou bezdomovectví dluhy, závislost na alkoholu a nezaměstnanost.

Nejvíc lidí, jimž hrozí ztráta bydlení či žijí v nevhodných podmínkách, bylo v Moravskoslezském kraji. Sociální pracovníci jich tam odhadují 28.000. Následoval Ústecký kraj se 14.000. Naopak na konci žebříčku byl Královéhradecký kraj s 2000 lidí v bytové tísni. V Česku na tisícovku obyvatel připadá zhruba 12 osob s ohroženým bydlením. V Karlovarském kraji jich bylo téměř 33, v Královéhradeckém pak čtyři.

Témata:  bezdomovci Češi sociální bydlení

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 9:03

Otevírací doba obchodů 28. října: Jak si zapamatovat, jestli je zavřeno?

V Česku už několik let platí, že o vybraných svátcích si v obchodech nenakoupíme. Jak si zapamatovat, které to jsou?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.