reklama

"V nejstarších kostelích na Pražském hradě byli pohřbíváni pouze příslušníci knížecí rodiny Přemyslovců a církevní činitelé. Museli to být členové této rodiny," řekla historička Milena Bravemanová.

Dodala ale, že jistota o jejich původu nebude nikdy. "Vycházíme z písemných pramenů, z průzkumů, ale až na výjimky nemáme žádnou jistotu, speciálně pokud se jedná o tyto nejstarší ostatky. V 11. či 12. století to už je někde jinde, ale v 10. století otazníky jsou a určitě přetrvají," řekla.

"To, proč se usuzuje na Spytihněva, vychází z toho, že manželka měla u sebe šperky, které mohou být datovány nejpozději do první poloviny 10. století. A vyjdeme-li z toho, že v kostele mohl být pouze knížecí pár, vylučovací metodou zbyl jen Spytihněv a jeho neznámá manželka," řekl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.

Ostatky byly z hrobů vyzdviženy během dlouhodobých archeologických i antropologických průzkumů, které začaly v 50. letech minulého století. Postupně až do 80. let byly vyzdviženy všechny ostatky všech Přemyslovců.

"Některé z těchto ostatků se po ukončení antropologických průzkumů vrátily zpět, v několika případech však původní hroby už byly nepřístupné a ostatky se dostaly do papírových krabic a do depozitáře sbírek Pražského hradu. To je nepřípustné, protože se jedná o zakladatele našeho státu a jejich rodinné příslušníky," uvedla Bravemanová. Prováděly se další průzkumy a čekalo se na odebrání vzorků. "To proběhlo a dnes nic nebrání tomu, aby se ostatky vrátily zpět na původní místa," řekla.