Nakladatelství odešlo od soudu s nepořízenou. Podali námitku na soudce NS

Námitku za firmu podal Tomáš Pecina, poukazoval na někdejší členství soudců v předlistopadové KSČ. Pecina usnesení NNS i následnou ústavní stížnost zpřístupnil na svém blogu.

Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer čelili v kauze Hitlerových projevů obžalobě ze schvalování genocidy, stejná obžaloba mířila i proti vydavatelství. Lidem, kteří se na vydání Hitlerových projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala to, že kromě autentických projevů obsahuje také průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.

Městský i Krajský soud v Brně ale všechny aktéry osvobodily. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman reagoval dovoláním, které u NS čeká na rozhodnutí od loňského června. Senát tvoří Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková. Problém podle Peciny spočívá v tom, že podle seznamu publikovaného ministerstvem spravedlnosti byli před rokem 1989 členy KSČ.

Vydavatelství Guidemedia v námitce poukazovalo na to, že knižní vydání projevů německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera představuje specifickou právní materii a že rozhodnutí by mohlo být ovlivněno politickou inklinací soudců. Ideologie německého nacionálního socialismu stála vždy k ideologii komunistické v nejostřejší opozici, stálo v námitce.

V minulosti ovšem Ústavní soud několikrát uvedl, že členství v předlistopadové KSČ samo o sobě nevylučuje soudce z rozhodování kauz, jež se nějak vztahují k totalitní minulosti Česka, Stejnou věc teď zopakoval i NS. Zmiňovaní soudci navíc uvedli, že se necítí podjatí.

Pecina reagoval ústavní stížností. Soudci, kteří se ztotožnili s marxisticko-leninskou ideologií do té míry, že vstoupili do KSČ, nemohou být podle stížnosti v právním státě arbitry v otázce, zda je publikace Hitlerových projevů trestným činem. Jejich komunistické přesvědčení jim na to dává předem danou, kladnou odpověď, stojí ve stížnosti. Zároveň navrhuje zrušit část trestního řádu, a to kvůli tomu, že o námitce podjatosti rozhodoval ten senát NS, jehož nestrannost byla zpochybněna.

Témata:  Adolf Hitler,  Nejvyšší soud,  knihy