Brno – Nejvyšší soud (NS) zamítl námitku týkající se podjatosti tří soudců NS. Tu podalo nakladatelství Guidemedia kvůli kauze knižního vydání projevů Adolfa Hitlera.
Námitku za firmu podal Tomáš Pecina, poukazoval na někdejší členství soudců v předlistopadové KSČ. Pecina usnesení NNS i následnou ústavní stížnost zpřístupnil na svém blogu.
Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer čelili v kauze Hitlerových projevů obžalobě ze schvalování genocidy, stejná obžaloba mířila i proti vydavatelství. Lidem, kteří se na vydání Hitlerových projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala to, že kromě autentických projevů obsahuje také průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.
Městský i Krajský soud v Brně ale všechny aktéry osvobodily. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman reagoval dovoláním, které u NS čeká na rozhodnutí od loňského června. Senát tvoří Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková. Problém podle Peciny spočívá v tom, že podle seznamu publikovaného ministerstvem spravedlnosti byli před rokem 1989 členy KSČ.
Vydavatelství Guidemedia v námitce poukazovalo na to, že knižní vydání projevů německého nacistického vůdce Adolfa Hitlera představuje specifickou právní materii a že rozhodnutí by mohlo být ovlivněno politickou inklinací soudců. Ideologie německého nacionálního socialismu stála vždy k ideologii komunistické v nejostřejší opozici, stálo v námitce.
V minulosti ovšem Ústavní soud několikrát uvedl, že členství v předlistopadové KSČ samo o sobě nevylučuje soudce z rozhodování kauz, jež se nějak vztahují k totalitní minulosti Česka, Stejnou věc teď zopakoval i NS. Zmiňovaní soudci navíc uvedli, že se necítí podjatí.
Pecina reagoval ústavní stížností. Soudci, kteří se ztotožnili s marxisticko-leninskou ideologií do té míry, že vstoupili do KSČ, nemohou být podle stížnosti v právním státě arbitry v otázce, zda je publikace Hitlerových projevů trestným činem. Jejich komunistické přesvědčení jim na to dává předem danou, kladnou odpověď, stojí ve stížnosti. Zároveň navrhuje zrušit část trestního řádu, a to kvůli tomu, že o námitce podjatosti rozhodoval ten senát NS, jehož nestrannost byla zpochybněna.
Témata: Adolf Hitler, Nejvyšší soud, knihy
Související
20. července 2024 18:57
5. května 2022 19:14
3. května 2022 3:41
15. dubna 2022 6:46
29. srpna 2020 9:04
24. července 2020 0:17
