Praha - Senátní výbory navrhly vrátit Poslanecké sněmovně novelu, podle které mají pod kontrolu poslanců spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců má navíc dohlížet pětičlenný nezávislý orgán.
Obranný a bezpečnostní výbor a ústavně-právní výbor se shodly na tom, že byla chyba, když z působnosti vojenské tajné služby během schvalování poslanci vypadla bezpečnost.
Poslanci vypustili na návrh bezpečnostního výboru u Vojenského zpravodajství vymezení, že se stará společně s obranou o bezpečnost. Zůstat měla jen obrana. S tím vyslovili nesouhlas někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a v praxi se tak vojenští zpravodajci věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.
Bývalý ministr vnitra a šéf senátního výboru pro obranu František Bublan (za ČSSD) obhajoval stanovisko, aby Vojenskému zpravodajství zůstala i působnost v oblasti bezpečnosti. Bezpečnost je podle něj obecnější pojem a obranu v sobě zahrnuje. Poznamenal, že v praxi nelze oddělovat bezpečnost vnější a vnitřní.
Obdobně argumentoval šéf ústavního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). "Zahrnutí pojmu bezpečnost do původního návrhu mělo své opodstatnění. Kdyby to tam nemuselo být, tak by to tam přeci nikdo nevkládal," podotkl.
V debatě obranného výboru vystoupil i ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který tlumočil nesouhlas ministra obrany Martina Stropnického (ANO) s vypuštěním slova bezpečnost. Beroun poznamenal, že jestli má Vojenské zpravodajství rozumět vojenským hrozbám, musí porozumět i věcem politickým a ekonomickým, tedy zabývat se i bezpečností. Stejné argumenty použil Beran před senátory z ústavě-právního výboru.
Hlavním cílem zákona je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho má vzniknout orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
Témata: Senát Parlamentu České republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zákony
Související
31. října 2024 6:46
28. září 2024 20:24
27. května 2024 15:34
17. dubna 2024 12:42
14. prosince 2023 15:59
29. listopadu 2023 12:38
