Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Krkonoších platí omezení vstupu. Hory ničí sběrači borůvek

Krkonoše
Krkonoše
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

Vrchlabí - V Krkonoších dnes začal platit zákaz vstupu do některých částí hor. Opatření potrvá do 15. října. Správci parku omezení zdůvodňují tím, že sběrači borůvek nešetrným sběrem devastují porosty.

Místa se zákazem vstupu správci parku označili v terénu informačními cedulemi v českém, polském a německém jazyce. Lidem, kteří nařízení poruší, hrozí pokuta až 10 tisíc korun.

Omezen je vstup například v lokalitách Vosecké boudy, Lysé hory, Kotle, Luční hory, pramene Labe, Stříbrného hřbetu, Liščí hory a Studniční hory. Pro sběrače borůvek jsou zapovězeny i Obří důl, okolí Sněžky, Lví důl, Lesní, Dlouhý a Pomezní hřeben nad Malou Úpou, Dvorský les a okolí Černé a Světlé hory.

Omezení vstupu se týká hlavně druhé zóny parku a malé části třetí zóny, kde je normálně volný pohyb mimo cesty povolen. Část území s omezeným vstupem je také v nejpřísněji chráněné první zóně parku, kde je ale vstup mimo značené cesty zakázán již od začátku června.

Správci parku tvrdí, že sběrači borůvek nešetrným sběrem devastují porosty, snižují množství potravy pro ptáky a zvířata a také poškozují místa, ve kterých se vyskytují chráněné rostliny. Zvěř také kvůli sběračům nemá klid v době říje.

Témata:  Krkonoše příroda

Související

Aktuálně se děje

11:41

Tučňáci a rypouši si musí uvědomit, proti komu stojí. Nebo na ně bude vyslán JD Vance

Donald Trump znovu nekompromisně udeřil tak, jak to ještě neudělal nikdo jiný. Kromě všech, kdo léta „zneužívali americké dobroty“, vyvíjí nátlak také na Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy. Uvalil na ně 10% cla, což by jistě otřáslo místní ekonomikou – pokud by tedy nějaká existovala.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Slintavka a kulhavka: Na obě nemoci existuje očkování, proč je v EU zakázané?

V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.