Brno - Ústavní soud (ÚS) dal ženě a její dcerce šanci na vyšší odškodnění za odloučení, které trvalo 2,5 roku. Na základě soudně vydaného předběžného opatření, později zrušeného pro neústavnost, se novorozeně dostalo do kojeneckého ústavu. Advokát Jan Pavlok verdikt přivítal, soudkyni Kateřině Šimáčkové za rozhodnutí poděkoval.
Matka za svěření dcerky do vlastní péče dlouho bojovala marně, dvěma staršími nálezy jí pomohl ÚS. Justice posléze každé z nich přiznala odškodnění 610.000 korun, což je ale podle dnešního nálezu málo.
Pavlokova klientka nyní žije v Praze, stará se o dvě děti. Dnešního vyhlášení se nezúčastnila, o publicitu nestojí.
Přiměřenou částku ÚS nezmínil, její stanovení bude úkolem Obvodního soudu pro Prahu 2, který musí o náhradě rozhodovat znovu. Podle ústavních soudců dostatečně nezohlednil vážnost újmy. Dítě nebylo odloučené pouze od matky, ale také od všech svých příbuzných, místo rodinného prostředí vyrůstalo v ústavu.
"Místo individualizované péče a výchovy v rodině jí byla v citlivém věku poskytována hromadná péče ze strany zaměstnanců dětského centra," uvedla soudkyně Šimáčková.
Dítě se narodilo v dubnu 2009, tři dny poté skončilo v ústavu. Justice předběžné opatření opakovaně prodlužovala, holčička tak zůstávala v dětském centru až do března 2010. V červenci téhož roku ÚS opatření zrušil, v mezidobí ale soudy vydaly nové, na jehož základě bylo dítě i nadále odloučené od matky. V září 2011 vydal ÚS další kritický nález a dcerka se po téměř 2,5 letech dostala do matčiny péče.
Podle obou starších nálezů chyběly pro odebrání dítěte jasné důvody, rozhodnutí soudů vykazovala znaky libovůle, matka navíc ani neměla příležitost prokázat, zda se o dítě dovede postarat. Důvodem pro ústavní péči podle dřívějších vyjádření ústavních soudců není sama o sobě případná relativní chudoba rodiny ani nepřizpůsobivost matky.
"Odnětí dítěte rodičům nemůže být v demokratické společnosti založeno pouze na srovnání předpokládané životní úrovně dítěte s úrovní, které by mohlo dosáhnout jinde," uvedl v roce 2011 k případu tehdejší ústavní soudce Stanislav Balík.
Praxe v Česku je už nyní jiná, a to i díky stanovisku Nejvyššího soudu. V roce 2011 určil, že chudoba rodiny a špatné bydlení nemohou být jediným důvodem pro odebrání dítěte a nařízení ústavní výchovy.
Témata: Ústavní soud ČR, rodina, děti
Související
18. června 2025 10:04
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
