"Náklady na sofistikované blokování vybraných webových stránek budou pro poskytovatele internetového připojení mnohem vyšší než ukládání provozních a lokalizačních údajů. Ty se přitom pohybují kolem 200 milionů korun ročně. V případě zákona o hazardních hrách se tak jen u poskytovatelů připojení k internetu může jednat o stovky miliónů až miliardu korun," dodal technický ředitel internetového sdružení NIX.CZ Adam Golecký.
Systém, který umožňuje, aby o blokování vybraných stránek rozhodoval úředník ministerstva financí nemá podle výkonného ředitele CZ.NIC Ondřeje Filipa v Evropě obdoby. Navržené opatření umožňující blokování webových stránek zároveň podle něj nebude funkční. Obejít ho mohou jak provozovatelé hazardních serverů, kterým stát dává 15 dnů, aby přesunuli obsah na jinou adresu, tak uživatelé, kteří mohou využít celé řady jednoduchých možností, včetně oblíbených aplikací v mobilních telefonech nebo použití takzvané virtuální privátní sítě (VPN).
"Navrhovaný způsob regulace nedokáže zamezit přístup účastníků k předmětným stránkám, a tudíž nesplní deklarovaný cíl. Navíc náklady na blokování se mohou ve svých důsledcích promítnout do cen účtovaných spotřebitelům za poskytnuté služby," potvrdil předseda ČTÚ Jaromír Novák. Blokaci by se navíc zcela vyhnuly aplikace pro mobilní zařízení, které nevyužívají webový prohlížeč.
Legislativní změna, která již prošla Poslaneckou sněmovnou a o níž senátoři budou hlasovat 25. května, obsahuje podle poskytovatelů i další riziko. Návrh zákona sice hovoří o blokaci stránek zahraničních provozovatelů sázkových kanceláří, kteří nemají licenci pro podnikání v České republice, je však napsán tak obecně, že vystavuje ministerstvu financí bianko šek k využití proti jakékoli internetové stránce. To by umožnilo cenzurovat provozovatele nepohodlných internetových stránek.
