reklama

Jakeš u příležitosti svých sobotních 95. narozenin poskytl rozhovor ČTK. Komunisté by podle něj měli o vstupu do vlády uvažovat jen v případě, kdy by měli možnost prosadit své klíčové programové myšlenky. Hnutí ANO nepovažuje Jakeš pro tyto účely za dostatečně levicové, shodu by oba subjekty našly jen u dílčích témat.

Sám Jakeš o sobě říká, že z politiky se dosud nestáhl. „Zúčastňuji se zejména činnosti v komunistické straně, ač nejsem členem, aktivně její politiku podporuji, poněvadž ji považuji z těch politik, co nabízejí jiné politické strany, za jedinou správnou," uvedl. Vedle účasti a vystoupení na různých akcích plánuje také napsat knihu o budování socialismu v Československu, včetně příčin jeho porážky.

Jak dopadnou letošní volby si ale odhadovat netroufá. „Protože je to takový galimatyáš. Hádají se mezi sebou, jeden pomlouvá druhého. Jak ukázal vývoj, co slíbili, to neplní," uvedl. I když vzájemné pomluvy jednotlivých stran považuje svým způsobem za součást voleb, v poslední době podle něj spory nabývají rysů, které jsou ve slušné společnosti nepřijatelné.

Současná česká společnost je podle něj hluboce třídně rozdělená, zároveň se však tento fakt podle něj neprojevuje ve volbách. „Ti mladší často bezstarostně plédují pro něco, co je de facto proti nim. A poznají to v ten moment, jak se ožení, mají děti, mají si obstarat byt a nemají na to peníze, zadluží se, přichází exekutor a tak dál," myslí si.

V případném vládní angažmá komunistů by považoval za klíčové, aby mohla strana skutečně prosazovat svůj program. „To záleží na těch druhých (stranách). Nelze předpokládat, že strana (KSČM) bude mít takový úspěch, aby mohla nějak zásadně zvrátit politické poměry u nás," řekl. V případě dohody na programu, který by KSČM vyhovoval a řešil problémy penzistů, školství či výdělků, je však možná dohoda s kýmkoliv, míní.

V poslední době se i vzhledem k předvolebním průzkumům spekuluje, že by se komunisté mohli dohodnout na nějaké formě podpory vlády hnutí ANO. „Já myslím, že to neudělají," konstatoval Jakeš. Shodu mezi oběma subjekty totiž vidí spíš jen v dílčích otázkách. "Není to žádná levicová strana," dodal.

Neumí si například představit, že by komunisté například odstoupili od požadavku vystoupit ze Severoatlantické aliance. „To by se muselo NATO změnit, pak by to bylo možné," řekl. Konec prosazování politiky Spojených států by podle něj přinesl světu větší bezpečnost. „První, co by se mělo stát, je rozpustit NATO. Kolik set tisíc lidí umřelo už kvůli tomu, co udělaly Spojené státy po porážce socialismu," dodal.

omunistický politik Miloš Jakeš, který se 12. srpna dožije 95 let, je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace.

Jakešův překvapivý nástup do čela strany byl podle historiků spíše výsledkem vnitrostranických her a měl zabránit, aby se k moci dostal tehdejší federální předseda vlády Lubomír Štrougal. V čele strany vydržel do listopadových událostí roku 1989, kdy skončil mocenský monopol komunistů a byl donucen svoji funkci opustit. V prosinci 1989 byl pak dokonce z komunistické strany vyloučen.

reklama