Přípravný výbor ApČ tvoří sociolog Petr Hampl, aktivistka Eva Hrindová a komentátor a hudebník Petr Štěpánek. Právě poslední jmenovaný je někdejším členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a hlasitý kritik práce české veřejnoprávní televize.
Změnu výběru koncesionářských poplatků už navrhoval předseda strany SPO a senátor Jan Veleba. O televizi teď promluvil také prezident Miloš Zeman, podle kterého by neměla být ČT veřejnoprávní, ale rovnou státní. Místo koncesionářských poplatků by se peníze na její provoz braly ze státního rozpočtu.
Podobně to vidí i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ten by byl pro to, aby televizi platil stát, protože „lidi by tím ušetřili". Připomněl, že provoz ČT a Českého rozhlasu stojí koncesionáře ročně zhruba 7,2 miliardy korun, přitom nad hospodařením institucí mají dozor pouze jejich rady, kde jsou zastoupeny jen „tradiční strany". V radách by podle Babiše měly zasedat pouze nezávislé osoby, jako tomu je například v Německu.
A k tomuto názorovému proudu se přidává také ApČ. „Podle zákona má Česká televize poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů a má přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky. Nic z toho ČT dlouhodobě neplní," domnívá se nová strana vycházející z Bloku proti islámu.
„Televizní poplatky, jež prý mají garantovat nezávislost veřejnoprávní televize, svoji funkci rovněž vůbec neplní, neboť zpravodajství a publicistika České televize dlouhodobě funguje jako hlásná trouba pouze jedné 'pravdoláskovní' názorové skupiny," uváké konvičkovi, čímž se shodují se Zemanem, podle kterého je ČT hlásnou troubou TOP 09.
ApČ proto chce televizní a rozhlasové poplatky zrušit a Českou televizi a Český rozhlas financovat přímo ze státního rozpočtu. „Kde na to vzít? Paradoxně zde platí legendární Špidlův výrok, že 'zdroje jsou'. Začít se může seškrtáním výdajů na onen bezpočet politizujících nevládních (ve skutečnosti vládních), nikým nevolených (a nikomu se nezodpovídajících) neziskovek (ve skutečnosti velmi ziskových), přisátých na veřejné rozpočty. Každá domácnost navíc ušetří 2 160 korun ročně," uvedla alternativa.
