Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman nasbíral dostatek podpisů, jde do boje o Hrad

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Prezident Miloš Zeman má k dnešnímu dni 59.263 podpisů, tedy dostatek, aby se mohl přihlásit do obhajoby svého mandátu. Kandidáti na Hrad potřebují 50.000 ověřených podpisů nebo podporu deseti senátorů či 20 poslanců.

První dáma Ivana Zemanová je šéfkou petičního týmu hlavy států. Dodala, že sběr podpisů bude pokračovat, a nepožaduje proto číslo za definitivní. Do měst vyjely týmy dobrovolníků, lidé si mohou petiční archy také stáhnout na internetu nebo je podepsat třeba v obchodech či restauracích podporovatelů. Podporu pro současného prezidenta sháněla i Strana práv občanů.

Uchazeči o post prezidenta se obávají, že bude v petičních arších mnoho chyb, získat jich proto plánují více. Stejný důvod k dalšímu sběru podpisů uvedla i Zemanová. Splněný limit zatím ohlásil pouze podnikatel a textař Michal Horáček, který jich má 70.000. Podle jeho spolupracovníka Jiřího Táborského dalších 11.000 z petice vyřadili například kvůli nečitelnosti. Další z favoritů, bývalý šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš, má k dispozici 40.000 podpisů.

Lékař a aktivista Marek Hilšer ČTK řekl, že již sesbíral 15.000 podpisů. Očekává, že nyní mu začne jejich počet přibývat rychleji, protože do ulic vyšle dobrovolníky a brigádníky se čtyřmi podpisovými stánky. Podpisy mu podle jeho slov chodí i poštou.

Další z kandidátů, bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek, má zatím k dispozici 10.000 podpisů.

Témata:  Miloš Zeman Ivana Zemanová prezident ČR

Související

Aktuálně se děje

15. dubna 2026 20:43

Letošní StarDance bude tou poslední? Změna financování ČT může pohřbít i další populární soutěž

Návrh ministra Oty Klempíře na zásadní změnu ve financování České televize a Českého rozhlasu vyvolal vlnu diskusí mezi odborníky i veřejností. Koalice totiž v úterý představila plán na úplné zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu. Tento krok by pro obě instituce znamenal nejen ztrátu finanční autonomie, ale také citelný zásah do jejich celkových rozpočtů, které by se podle nového modelu měly výrazně ztenčit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy