Kutná Hora - Na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru byl objeven nový nerost, jeho základem je vzácný sulfid stříbra. Dostal název staročeskéit, a to i přes nesouhlas některých členů mezinárodní komise pro názvosloví.
Zvláštní kovově lesklá zrna o velikosti do půl milimetru upoutala pozornost Richarda Pažouta z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. "Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů," uvedl mineralog a ředitel Přirodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Název zvolili odborníci podle historického staročeského pásma, kde se nerost vyskytuje a kde se rudy těžily od středověku až do 20. století. Při schvalování navrženého pojmenování se ale podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové objevily i drobné překážky.
Názvosloví totiž schvaluje Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci a některým z jejích členů vadily české háčky a čárky v názvu. V únoru však komise název schválila a v srpnu vypršely lhůty pro možné námitky, takže nyní je název už oficiální.
Nyní je vzorek staročeskéitu ve sbírce mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea.
Témata: příroda, Národní muzeum, vědci
Související
4. dubna 2023 9:27
20. července 2022 14:28
11. července 2022 16:29
16. listopadu 2021 10:30
14. prosince 2020 12:28
10. prosince 2020 7:45
