Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Éra antropocénu: Hmotnost lidmi vytvořeného materiálu převyšuje zemskou biomasu

Lidé
Lidé
Foto: Pixabay

Existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Uvádí se to ve studii, která vyšla v časopisu Nature. Autoři započítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem. Zjistili, že každých 20 let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu.

Autoři studie uvedli, že se snažili o "přesné a objektivní změření rovnováhy mezi člověkem a přírodou". K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, že na každého člověka na planetě připadá materiál vyrobený za týden, který vahou převyšuje hmotnost jednoho člověka.

Lidský vliv v tomto smyslu se začal na Zemi zrychlovat na začátku 20. století. Současná geologická epocha by měla vzhledem k zásadnímu vlivu člověka na vývoj dostat název antropocén. Název se už používá, ale není dosud jasno, čím by se měl ohraničit začátek tohoto období.

Tým Rona Mila z izraelského Weizmannova vědeckého institutu se snažil poměřit objem biomasy a lidmi vytvářeného materiálu od roku 1900 do současnosti. Započítával suché složky hmoty s vyčleněním vody. Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad. Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku 20. století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.

"Od zemědělské revoluce se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinstva zredukovalo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále více půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je mnohem menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus a lidské zdraví," stojí ve studii.

Během zkoumané doby začalo lidmi produkované hmoty rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt.

"Změny v objemu lidmi produkované hmoty se váží na globální události jako světové války a ekonomické krize," stojí v článku. Po druhé světové válce se objem lidmi produkovaného materiálu ročně zvyšoval o více než pět procent. Naopak v dobách ekonomického útlumu tento ukazatel klesal, jak tomu bylo za velké hospodářské krize nebo za ropného šoku v roce 1979.

V závěru autoři studie uvedli, že biomasy od roku 1900 postupně ubývá, zatímco lidmi produkovaný materiál přibývá rychle - jde o 30 gigatun ročně. Pokud bude tento trend pokračovat, budou na Zemi v roce 2040 více než tři teratuny lidského materiálu.

Témata:  vědci lidé příroda

Související

Aktuálně se děje

15. srpna 2025 17:24

Jan Kraus slaví narozeniny. Ze škatulky moderátora opět vystoupil

S dnešním datem 15. srpna se pojí narozeniny jedné výrazné osobnosti českého šoubyznysu. Janu Krausovi je čerstvě 72 let a jeho život pokračuje v zajetých kolejích. V poslední době si ale opět odskočil i k filmu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump vs. Putin: Rozdělili si Ukrajinu?

Bývalý poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton prohlásil, že na aljašském setkání bylo naprosto jasné, kdo z obou prezidentů získal převahu. Podle Boltona sice americký lídr neprohrál, ale Vladimír Putin jednoznačně zvítězil. Bolton poznamenal, že si Trump z jednání neodnesl nic kromě příslibu dalších schůzek.