Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Éra antropocénu: Hmotnost lidmi vytvořeného materiálu převyšuje zemskou biomasu

Lidé
Lidé
Foto: Pixabay

Existující materiál vyrobený člověkem svým objemem převyšuje hmotnost celé zemské biomasy. Uvádí se to ve studii, která vyšla v časopisu Nature. Autoři započítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem. Zjistili, že každých 20 let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun. Vlivem lidských staveb od dob neolitu, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, je biomasa na ústupu.

Autoři studie uvedli, že se snažili o "přesné a objektivní změření rovnováhy mezi člověkem a přírodou". K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, že na každého člověka na planetě připadá materiál vyrobený za týden, který vahou převyšuje hmotnost jednoho člověka.

Lidský vliv v tomto smyslu se začal na Zemi zrychlovat na začátku 20. století. Současná geologická epocha by měla vzhledem k zásadnímu vlivu člověka na vývoj dostat název antropocén. Název se už používá, ale není dosud jasno, čím by se měl ohraničit začátek tohoto období.

Tým Rona Mila z izraelského Weizmannova vědeckého institutu se snažil poměřit objem biomasy a lidmi vytvářeného materiálu od roku 1900 do současnosti. Započítával suché složky hmoty s vyčleněním vody. Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad. Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku 20. století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.

"Od zemědělské revoluce se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinstva zredukovalo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále více půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je mnohem menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus a lidské zdraví," stojí ve studii.

Během zkoumané doby začalo lidmi produkované hmoty rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt.

"Změny v objemu lidmi produkované hmoty se váží na globální události jako světové války a ekonomické krize," stojí v článku. Po druhé světové válce se objem lidmi produkovaného materiálu ročně zvyšoval o více než pět procent. Naopak v dobách ekonomického útlumu tento ukazatel klesal, jak tomu bylo za velké hospodářské krize nebo za ropného šoku v roce 1979.

V závěru autoři studie uvedli, že biomasy od roku 1900 postupně ubývá, zatímco lidmi produkovaný materiál přibývá rychle - jde o 30 gigatun ročně. Pokud bude tento trend pokračovat, budou na Zemi v roce 2040 více než tři teratuny lidského materiálu.

Témata:  vědci lidé příroda

Související

Aktuálně se děje

16. dubna 2026 19:43

OBRAZEM: Rutte dorazil do Prahy. Babiš slíbil plnění aliančních závazků

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Péter Magyar (TISZA)

Komentář

Přivede Magyar Maďarsko do eurozóny? Trhy naznačují odpověď

Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.