Brno - Žena, která pracovala pro Arcibiskupství pražské jako pastorační asistentka, se domáhala určení neplatnosti výpovědi. Soudy ale dospěly k závěru, že se sporem nemohou zabývat s ohledem na autonomii církve. Do kauzy se vlořil Ústavní soud (ÚS) a ženy se zastal.
Ve sporu je podstatné to, zda lze považovat pastorační asistentku za laickou zaměstnankyni, anebo zda vykonávala duchovenskou činnost. Od toho se pak odvíjí určení, zda jde o pracovněprávní vztah, anebo služební poměr duchovního, který je vnitřní záležitostí církve.
Podle ÚS skutečně nemohou světské soudy vykládat kanonické právo, ale mohly dokazováním lépe ověřit, jaká je interpretace pojmu uvnitř církve. Žena totiž tvrdí, že se nepovažovala za duchovní a nikdy s uvedením do duchovenského stavu nesouhlasila.
Pracovní smlouvu s Arcibiskupstvím pražským žena uzavřela v roce 2002. Po čase dostala opakovaně výpověď, ale vždy se domohla určení její neplatnosti soudem. Opakovaně tvrdila, že důvod k výpovědi nebyl naplněn. Arcibiskupství posléze začalo tvrdit, že soudy vůbec nemají k řešení sporu pravomoc, protože podle Listiny základních práv a svobod spravují církve a náboženské společnosti své záležitosti nezávisle na státních orgánech.
V září 2014 se Městský soud v Praze přiklonil na stranu církve a žalobu někdejší pastorační asistentky zamítl. Nyní bude muset kauzu řešit znovu. "Je nutné doplnit dokazování," zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Témata: Ústavní soud ČR, církev, zaměstnanci
Související
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
